8. 12. 2023
Pořízení vlastního bydlení začíná být čím dál víc nedostupné. Nejen, že ceny novostaveb rostou velkým tempem, ale vše komplikuje i zdlouhavé zřizování stavebního povolení.
Cesta k vlastnímu bydlení je čím dál těžší
Konkrétně 14,9 ročních platů, abyste si mohli koupit průměrně velký byt pro rodinu. Dalším problémem jsou i páté nejvyšší výdaje na bydlení. Nejhorší situace je v naší metropoli, která se řadí mezi tři nejdražší v Evropě. Drahá je ale celá republika. Přitom ještě v roce 2014 stačilo Čechům ke koupi vlastního bydlení šest až osm ročních platů. Byli jsme přibližně na stejném místě jako Polsko, Maďarsko či Francie.
Proč se řadíme na chvost žebříčku? Nejen kvůli vysokým výdajům za bydlení, ale i z důvodu špatné finanční dostupnosti bydlení, zbytečné byrokracie, délce stavebního řízení nebo příliš mnoha úřadům, které neumí efektivně pracovat. Tyto údaje vyplývají z Indexu prosperity Česka. Přitom lidé v tuzemsku vlastní bydlení chtějí a výrazně překonávají unijní průměr, je to téměř tři čtvrtiny Čechů. Častěji jde o rodinné domy, což ovlivňuje hlavně struktura obydlení a obliba žití na venkově nebo v příměstských oblastech. V zemích, kde je vyšší podíl obyvatel žijících ve velkých městech, se rozrůstá spíš podíl nájemního bydlení.
Kdo si stojí nejlépe?
Tradičně se na předních příčkách drží skandinávské státy, dobře je na tom také Malta. Ta má výhodu především v dobrém prostředí pro bydlení, vybavením domů, nepříliš velkým výdajům na domácnost. Na Maltě se také takřka nesetkáte s přelidněnou domácností. Jsou to jen 3 % oproti průměru EU, kde se jedná o 17 %.
Kde se České republice daří?
Na druhou stranu jsou tu i pozitivní výsledky. V porovnání se zbytkem EU mají v tuzemsku takřka všichni základní vybavení domácnosti. Jen 0,1 % lidí nemá k dispozici sprchu, vanu či splachovací toaletu. Pouze 2,2 % domácností nemůže vhodně topit a s děravou střechou, vlhkými zdmi, podlahou a plísní v bytech bojuje asi 6,8 %. Díky těmto výsledkům se nacházíme na zhruba páté pozici. Nejhůř si v tomto ohledu vede Kypr.
Největším problémem jsou rostoucí ceny
Pro každého desátého jsou náklady na bydlení velmi velkou zátěží a pro nadpoloviční většinu velkou zátěží. Situace se výrazně zhoršuje především v posledních dvou letech, kdy začala energetická krize a vysoká inflace. Je tedy zřejmé, že na zhoršující se situaci se výrazně podílí rostoucí ceny a zhoršení finanční situace u lidí. Některým rodinám seberou tyto výdaje více než 40 % měsíčních příjmů. Kvůli tomu mladí lidé odkládají pořízení rodiny a problémy mají i senioři či lidé žijící sami. Skutečnost, že jsou výsledky takhle špatné, je dána i tím, že zde stále máme poměrně nízké mzdy oproti zbytku EU.
Ještě loni bylo k pořízení nového bytu o průměrné rozloze 90 metrů čtverečních nutné našetřit v průměru 15,5 ročních platů. To sice kleslo na 14,9 platů, ale stále to není příliš dobrá zpráva, jelikož Česko se pořád drží na spodních příčkách. Pokud bychom chtěli dohnat například Belgii, která se dlouhodobě nachází vpředu, musely by byty zlevnit nebo platy růst o více než polovinu současného stavu.
Bydlení Čechů
Zdlouhavé stavební řízení
Situaci nekomplikují jen vysoké náklady, ale také roztříštěná státní správa a zbytečně protahované stavební řízení. V rámci Evropské unie máme nejvyšší počet úřadů v přepočtu na tisíc obyvatel. A bohužel to zároveň rozhodně neznamená, že jsou díky tomu služby rychlejší a efektivnější. Spíš naopak, protože průměrná doba stavebního řízení trvá 246 dnů.
Je reálné bydlení ve vlastním?
Mnoho budov v Česku čeká na svou rekonstrukci v rámci minimalizace energetických úniků. Dílčí renovace by měly probíhat každých deset let a kompletní alespoň co 40 let. Reálně se tak neděje, a tak je bytový fond dost zastaralý a domácnosti zaplatí za energie mnohem víc, než by musely. V roce 2024 má začít platit nová směrnice o energetické náročnosti budov. V té budou stanoveny parametry tak, že nově vzniklé hodnoty mají nulovou spotřebu energie. Všichni by měli používat co nejvíce tepelná čerpadla, fotovoltaické panely a snažit se o zateplení. Náklady na toto všechno nejsou právě malé, ale vyplatí se. Navíc existují nejrůznější operační programy, které lze využít, například Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí či výzvy z Národního plánu obnovy.
Pořízení vlastního bydlení tak, aby navíc splnilo veškeré podmínky a předpisy se stává hodně lukrativní záležitostí a bez úvěru na něj prakticky nelze dosáhnout. Ovšem i hypotéky jsou momentálně hůře dostupné a celkově mnohonásobně dražší. Zároveň si nemůžete půjčit celou částku, ale musíte mít nějaké peníze své vlastní. Našetřit na hypotéku ještě předtím, než o ní požádáte, je tedy prakticky nutností. Případně někteří lidé využívají spotřebitelských úvěrů, aby měli šanci půjčku na bydlení získat. Velkou výhodou je, že ji lze kombinovat i se zmíněnými dotacemi. Zadlužit se na tolik let je více než kdy předtím nutné řádně zvážit a zajistit si dostatečně vysoké příjmy.
Nájemní nebo mezigenerační bydlení jako řešení
Řešení současné bytové krize vidí odborníci v nájemním bydlení, případně ve společném žití několika generací. Oproti vlastnímu bydlení se to v nájmu vyplatí v Česku nejvíc z Evropské unie. Trochu ovšem pokulhává dostupnost, zejména ve velkých městech. V nájmu nyní žije přibližně 23 % lidí. Za tržní cenu 16 % a za nižší 7 %. Postupně se očekává nárůst zájmu a s ním spojené i zdražování. Podle údajů ČSÚ se ceny zvedly od roku 2015 o 29 % a jen za rok 2022 šly ceny nájmů nahoru o 8 %.
