Bylo to fakt strašidelné! Přišla jsem domů utahaná ze solárka, zachtělo se mi se svalit na gauč, ale vycítila jsem, že v obýváku někdo je a dívá se na mě. Koukám do rohu a vidím ho! Zapištím. Pavouk! Co s ním? Rozhodla jsem se ho vyhnat. Navždy!
29. 1. 2014
Abyste si nemysleli, já mám normálně pro strach uděláno a umím se dost dobře ovládat. Na ulici třeba vydržím, když má někdo ponožky v sandálech nebo šusťákovou bundu a tepláky, a to je fakt peklo! Pavouky ale vážně nemusím, to opravdu ne. Neječím vždycky, když je vidím, někdy to však neustojím a zařvu. Já se ale nedám. Jsem holka činu, tak mě napadlo pavouky nadobro vyhnat z bytečku. Ale jak na to?
Vždycky, když něco nevím, tak se mrknu na netík a tam najdu pokaždé něco zajímavého. Chce to ale vyzkoušet, protože některé věci z netíku doma nefungují. V jedné diskuzi o tom, jak to udělat, aby v rohu místností nebyly pavučiny, někdo radí: „Vymést je koštětem nebo prachovkou.“ Znamená to přiblížit se nebezpečně blízko pavoukům. Vím, že nekoušou a ani nedělají ty hnusné věci jako pavouci v hororech, ale i tak z nich nemám dobrý pocit. Já to ale dokázala a vymetla je. Za pár dnů se objevila v rohu nová pavučina a v ní dost tlustý pavouk (to prý nesouvisí s nadváhou, ale s živočišným druhem). Něco bylo špatně.
Pavouk zblízka. Hnus, co? Zdroj: Thoma s Shahan (http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eye_Arrangement_of_a_Hogna_Wolf_Spider.png)
Nemyslete si, já nejsem tak blbá, abych nepochopila, že si ten člověk v diskuzi dělal srandu. Dál jsem se dočetla o nějakých postřicích proti pavoukům. Většinou zabírají i proti dalším druhům hmyzu jako třeba proti klíšťatům. Bydlím vedle parku, kde Hugo (s tím teď chodím) v létě chytil klíště. On se teda nejmenuje Hugo, to jméno je dost out, ale má podobný výraz jako ten herec Hugo Haas. Ten sice není tak hezký jako můj Hugo, ale oba se tváří legračně.
Já ten sprej koupila a použila. Byl to Biolit proti lezoucímu hmyzu. Má žluté logo a já mám žlutou sedačku, tak mi přišlo, že to bude ladit, i když prý zabírají dobře i jiné prostředky. Fungovalo to i na tlusté pavouky, ale muselo se stříkat často. To mi nestačilo. Nebudu pořád poletovat po bytě s postřikem. Ne, že by to nějak smrdělo, podle letáku to ani moc neškodí zdraví, ale já chci něco, co bude fungovat, aniž bych se o to musela nějak moc starat.
Bim ho! Netík nezklamal. Konečně jsem našla vítěze. Jmenuje se plašička pavouků. Plašit pavouky neznamená postavit si do kuchyně strašáka, toho by se nebáli a asi by po něm i lezli. Tohle je takový malý čertík nebo spíš rohatý kvádr. Růžečky se strčí do zásuvky a přístroj vydává vysokofrekvenční zvuky, kterých se pavouci bojí. Prý v hladině až 15 000 herzů (někde uvádějí 15 kiloherzů, ale i když to znamená to samé, tak to větší číslo budí větší respekt, proto to píšu takhle). Mám to zatím dva dny. Pavouci se ani neukázali, ale možná je ještě brzy. Každopádně na netíku jsou s tím lidičky dost spokojení, takže to asi funguje.
O plašičkách hmyzu jsem se dočetla taky tady:
Problém je, že to pavouky zažene do jiné místnosti. Když si dáte plašičky do celého bytu, tak naženete pavouky k sousedům, což mě dost mrzí, protože paní Koudelková odvedle je hrozně milá a já bych jí nerada zamořila byt pavouky. Když ale oběhnu celý dům a poprosím lidi, aby si všichni koupili plašičky, tak pavouci utečou ven a tam přece normálně žijí, takže my i oni budeme spokojení. Jdu zvonit na sousedy. Držte mi palce! Vaše Alenka.
Kdo vlastně jsem?
Jeden filozof napsal, že vlastně nikdo z nás nemůže objektivně poznat, kdo je. Tomu teda nerozumím, protože já mám dost jasně v občance napsáno, kdo jsem. Jsem normální holka, která má ráda, když věci dobře vypadají. Docela mi jde je vylepšovat a ráda se podělím o svoje zkušenosti, takže sem občas něco napíšu.
Mrkněte na fejsko:
