12. 2. 2022
Všechny druhy kapusty byly vyšlechtěny z brukve zelné (Brassica oleracea), která k nám doputovala ze Středomoří. Zajímavé je, že kapusta byla oblíbenou potravinou už ve starověkém Egyptě.
V současné době existují stovky druhů a odrůd, z nichž mnohé vynikají smaragdově zelenou barvou. Najdete ale i kapusty černé, žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od červené až do fialova.
Vitamíny nabušená zelenina
Pokud potřebujete podpořit imunitu, pravděpodobně sáhnete po pomerančích nebo jiných citrusech. Věděli jste ale, že právě kapusta obsahuje mnohem více céčka, než zmíněné pomeranče?
Ve 100 gramech kapusty najdeme 85 až 120 mg vitaminu C, což je třikrát víc, než má pomeranč. Velmi podobně je na tom i vitamín K, který je důležitý pro tvorbu srážecích faktorů, bez nichž bychom i při malém zranění vykrváceli. Nechybí ani „béčko“ nebo vitamín E.
Silné srdce a cholesterol v normě
Kapustu by do svého jídelníčku měli pravidelně zařazovat zejména lidé, kteří se léčí s nemocemi srdce, případně všichni ostatní, kteří chtějí činnost a výkonnost tohoto veledůležitého orgánu podpořit. Kapusta totiž obsahuje i vysoký obsah esenciálních mastných kyselin (121 mg omega-3 mastných kyselin a 92 mg omega-6 mastných kyselin v jednom hrnku), které snižují hladinu „špatného“ cholesterolu, a tím chrání naše srdce i cévy.
Mohlo by vás zajímat: Pokud užíváte léky na srážlivost krve, konzultujte konzumaci kapusty s lékařem. Ve větší míře by pro vás totiž mohla být takhle zelenina poměrně nebezpečná.
Parťák na hubnutí
Málokdo to o kapustě ví, pokud ale hubnete do plavek nebo se potřebujete dostat na vysněnou váhu, nezapomeňte ji zařadit do svých dietních jídelníčků.
Budete-li pravidelně konzumovat kapustu, upraví se vám zažívání, zlepší se metabolismus a navíc se budete cítit dlouho sytí. To díky vysokému obsahu proteinů a vlákniny. Pokud sáhnete po růžičkové variantě, přihrajete tělu další benefit v podobě odvodnění organismu.
Ideální potravina pro vegany
Pokud dělá vašemu zažívání mléko špatně nebo vyznáváte veganskou stravu, nezapomeňte si kapustu „naordinovat“ alespoň párkrát v měsíci. Tahle zelenina totiž obsahuje vápník, který je nezbytný pro naše kosti, zuby a svaly. Zapomenout nesmíme ani na vysoký obsah luteinu, který pro změnu ocení naše oči.
Jak si kapustu vypěstovat?
Pokud si chcete užívat všech výše uvedených benefitů, zkuste si kapustu vypěstovat v domácích podmínkách. Není to složité, protože na rozdíl od jiných druhů košťálovin se kapusta vyznačuje velkou odolností vůči chladu. Ozimé odrůdy a zejména kapustu růžičkovou můžete navíc sklízet i v zimě za mrazu.
Kapustě vyhovuje středně hlinitá humózní půda, raným odrůdám se potom daří v lehčích půdách s dostatečnou zásobou živin a půdní vláhy. Ty nejranější odrůdy můžete začít vysévat už v únoru do skleníku. Během dubna je přesuňte na záhony.
Podzimní odrůdy vysaďte na záhon do července a sklízet kapustu můžete v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy pak mají vegetační dobu dlouhou 240–250 dní, na záhon se proto vysazují do konce září a sklízet je lze až do ledna.
Protože kapusta potřebuje spoustu živin a řadí se mezi plodiny první trati, připravte pro ni správný základ. Na podzim zapravte do půdy 4–5 kg/m2 chlévského hnoje a půdu povápněte.
Dalších 20–25 g/m2 dusíkatého hnojiva pak do půdy přidejte před výsadbou. Na hnojení nezapomínejte ani během vegetace. Přisypat můžete i trochu popela. Růžičky kapusty budou pevnější.
Použité zdroje:
- https://www.prozeny.cz/clanek/sezona-kapusty-je-tu-vite-proc-byste-ji-meli-jist-59040
- https://www.dumazahrada.cz/clanek/kapusta-silene-zdrava-zelenina.html
- https://www.ireceptar.cz/zahrada/pestovani-hlavkove-kapusty-pro-sklizen-od-jara-do-zimy.html
