19. 3. 2021
Příště, až zase něco takového „provedete“, bezhlavě se rozbitého kousku nezbavujte. A ani se ho nesnažte slepit a spravit tak, aby vůbec nebylo vidět, že se s ním něco stalo. Naopak – nechte to pěkně vyniknout. To je podstata kintsugi, které známe taky jako „zlatou opravu“.
Co je kintsugi a kde se vůbec vzalo?
Kintsugi je japonská technika opravy keramiky. Tahle jedinečná technika vychází z filozofie wabi sabi, jež hovoří o jakémsi umění nedokonalosti a o tom, že bychom měli mít rádi předměty i s jejich chybami. Jejím výsledkem jsou věci s nápadnými čarami zlaté barvy, které vytvoříte pomocí několika snadno sehnatelných věcí.
Když podle kintsugi rozbijete třeba svůj milovaný hrnek, mělo by to na něm být vidět, protože pád a rozbití je součástí jeho historie. Tohle umění opravy má svůj původ v 15. století, kdy jeden japonský šógun poslal do Číny spravit svou čajovou misku. Když se mu jeho „poklad“ vrátil, byl nevzhledně pospojovaný kovovými sponami. S tím se šógun nehodlal smířit a pobídl své řemeslníky, aby vymysleli něco lepšího. Tak vymysleli.
Technika se lidem tak zalíbila, že byli někteří z nich obviňováni, že si svoje nádobí snad rozbíjejí naschvál… A pro úplnost musíme dodat, že původně se umění kintsugi týkalo jen keramických nádob, které se používaly k typickému japonskému čajovému obřadu zvanému chanoyu. Později se ale rozšířilo i do dalších asijských zemí.
Co ke kintsugi potřebujete a jak se dá opravovat?
Na tenhle styl opravy si buď můžete pořídit speciální sadu, ale hravě si vystačíte s levnější variantou. Stačí jen zainvestovat do opravdu pořádného lepidla, které udrží střepy pohromadě. Potom už vám chybí jenom zlatý a stříbrný prach nebo třpytky. V případě potřeby můžete použít i jen samotnou vhodnou barvu a slepovaná místa jí zvýraznit.
Lepidlo už před aplikací smíchejte se třpytkami nebo barvou, později je ještě na lepená místa dodejte. Nezapomeňte nakonec spravenou věc přetřít lakem.
Existují tři typy kintsugi umění. Můžete opravovat prasklinu hned, jak se objeví. Další možností je obnovování kusů, což je případ rozbitého jednoho kousku nádobí. Nebo se můžete pustit do propojovací metody, kdy svou roli v opravě sehraje víc kousků nádobí – třeba dva talíře (tahle metoda nápadně připomíná patchwork). Pokud kousek rozbitého talíře chybí, můžete ho vyplnit epoxidovou směsí.
Tak jednoduché to je. Zkusíte to?
