Dříve se knihám vymezovaly celé místnosti. Dnes už to s nimi tak horké není, ale správně vybraná knihovna příjemně dotvoří interiér. Jen pozor na to, kam ji postavíte!
19. 7. 2011
Knížky si žádají svoje. Aby vám už po několika měsících nevybledly hřbety a vazba nevzala za své, je potřeba dodržet při umisťování knihovny pár základních pravidel.
Minimum slunce a vlhka
Především zapomeňte na to, že byste ji umístili proti oknu, do kterého celý den praží slunce. Sluneční paprsky knižním přebalům rozhodně nedělají dobře. U méně kvalitních obalů byste tak po pár měsících nemuseli poznat, co v které knížce je.
Co naopak vaše knížky ocení – místo, kde je chladněji, stín a hlavně sucho! Dobrou službu jim prokážete i v okamžiku, kdy je umístíte do míst, kde se příliš nepráší a kde je neponičí výpary a různé pachy. Vůně rajské je sice fajn, určitě ale ne v okamžiku, kdy otevřete knížku z knihovny, kterou jste neprozřetelně postavili do kuchyně. Papír výborně absorbuje, ale ne vždy je to k užitku věci.
Knihy pak do knihovny umisťujte podle pravidla „čím těžší kniha, tím nižší polička“, zabráníte tak tomu, že se vám váš kompletní duševní jídelníček jednoho dne zhroutí na hlavu. Nepraktické je také pokládat knížky „na ležato“. Uvědomíte si to zvlášť ve chvíli, kdy budete potřebovat zrovna tu publikaci, která je nejníže.
Aby vám knížky „na stojato“ zase nepadaly, pořiďte si zarážky. Na trhu jich je v současnosti spousta. A některé z nich jsou opravdu krásné designové kousky, které oživí třeba interiér vaší pracovny.
Knihovna jako designový klenot
I samotná knihovna pak může být krásným designovým kouskem. Samozřejmě můžete sáhnout po „klasických“ dřevotřískových nebo dřevěných exemplářích, dnes už ale existuje i ta možnost nechat si knihovnu vyrobit na míru – z netradičních materiálů, jako jsou třeba odřezky dřevěných podlah nebo klasická polínka, v netradičních barvách (aktuálně vede bílá v kontrastní kombinaci s černou, fialovou nebo červenou), netradičních tvarů.
Hodně bláznivou variantou je třeba knihovna z našeho obrázku. Přišlo s ní studio David Garcia, její název je Archive 2 a má za cíl spojit čtení knih s pohybem. Alespoň tak to prezentují autoři. Ti si také dali tu práci a spočítali, kolik kilometrů by člověk v tomto „hybadle“ ušel, kdyby četl tří set stránkovou knihu průměrnou rychlostí 240 slov za minutu. Čtenář by se dokutálel do vzdálenosti 43 kilometrů.
Buďte rebel!
Uznáváme ale, že toto je opravdový extrém. Nicméně alespoň drobným náznakem rebelství mohou být knihovní poličky, které jsou uspořádány diagonálně, knihovna se šikmými plochami pro knihy nebo třeba knihovna zavěšená na provazech (pokud si to neumíte představit, zadejte do Googlu třeba jméno švédské architektky Amy Hunting).
Knihovna kromě toho, že poskytuje útočiště knihám, má výborné izolační vlastnosti, co se týče zvuků a hluku, postavená u zdi přes celou stěnu tak uchrání sousedy od výkonu vaší hifi soustavy. Navíc může být přirozeným dělícím prvkem místnosti. Což ocení i ti, kteří nepatří mezi zapřisáhlé knihomoly.
Popostrčil vás náš článek ke koupi knihovny? Pokud ano, pak se inspirujte třeba na stránkách firmy Komandor. Její odborníci zvládnou kromě výroby knihovny, třeba i ložnice na míru a další kousky nábytku.
