22. 5. 2021
Pandemie nám za poslední rok změnila život. A někomu i úplně od základů. Snad každý, kdo se ocitl v karanténě nebo pocítil omezený pohyb ve městě, zatoužil minimálně po chatě nebo chalupě „na samotě u lesa“, kam by se mohl „uklidit“, aby neměl pocit, že žije v kleci.
Za uplynulý rok se poptávka zvedla o neuvěřitelných 70 % a ještě poslední čtvrtletí roku 2020 společně s lednem 2021 znamenalo i několik desítek zájemců o jeden rekreační objekt. Prodejci, kteří chtěli „udat“ chatu v pěkné lokalitě, tak často našli kupce i během několika dnů.
Zároveň s tím rostou i ceny pronájmu chat a chalup na kratší pobyty, protože v roce 2021 lidé spoléhají spíš na to, že se dostanou na dovolenou po Česku než do jiných zemí.
Co Čech, to muzikant. A taky chatař nebo chalupář
Češi milují víkendové pobyty a dovolené na vlastních chatách a chalupách. Libují si v nich především obyvatelé větších měst, kteří se během všedních dní prakticky nedostanou do přírody. V roce 2015 měla chatu nebo chalupu asi třetina Čechů.
První chatové osady jsou na území Česka už z meziválečného období. Po válce a během 50. let 20. století byla výstavba v útlumu, protože nebylo materiálu nazbyt, nicméně v 60. letech se Češi mnohdy až vášnivě pouštěli do oprav starých opuštěných stavení na venkově, zejména v pohraničí.
K oblibě chataření a chalupaření přispěla i velice omezená možnost cestování do ciziny. Chaty a chalupy se staly místem pomyslného útěku před celým světem, zejména pak před politickým režimem.
Během 60. a 70. let docházelo i k tomu, že mladí opouštěli venkovská stavení svých rodičů, aby se usadili ve větších městech kvůli práci. Na venkov se pak vraceli na víkendy, a když rodiče zemřeli, jejich dům začal mnohdy sloužit k pravidelné rekreaci.
Pobyt na chatách má kořeny už v 19. století
O jakémsi trendu náhradního bydlení na chatě a chalupě se dá mluvit už od 19. století, kdy docházelo k rozvoji průmyslu a v důsledku toho ke zhoršování kvality vzduchu a životního prostředí obecně.
Tehdy šlo však spíš o výsadu vyšších vrstev. Zatímco někdo si ze svých výdělků mohl například za Prahou postavit vilu, jiný si vybudoval jednoduchou chatu, jen aby měl kde zapomenout na problémy.
Dalším faktorem, který přispěl k rozvoji pobytu ve vlastních rekreačních objektech, bylo i zkrácení pracovní doby na 8 hodin denně, k čemuž došlo v roce 1918. Stále se sice pracovalo 6 dní v týdnu (až do roku 1968), ovšem lidé měli najednou víc času, protože do té doby byli v zápřahu 10-12 hodin denně.
Chata, nebo chalupa?
Žili jste v dojmu, že jde o to samé? Není tomu tak. Chata je označení pro stavbu určenou pro sezónní rekreaci, která neskýtá kdovíjaký komfort a zpravidla stojí někde na samotě. Dokonce v ní nemusí být ani elektřina, i když v dnešní době nejspíš bude.
Chalupa je oproti tomu dům v okrajové části města nebo na vesnici, v němž se dá žít po celý rok. Poskytuje zkrátka plnohodnotné zázemí.
