Víte, kdy vznikl první panelový dům? Možná vás překvapí, že už těsně po první světové válce a že první zemí s „panelákem“ bylo Nizozemí. Paneláky se následně staly symbolem komunismu. Dnes zažívají renesanci – v podobě designových novostaveb.
15. 8. 2011
1919 – to je rok, kdy světlo světa spatřila první novostavba. U nás se první novostavby objevily v roce 1940 ve Zlíně. V průběhu druhé světové války nebylo financování bydlení nic jednoduchého, a tak toto levné a rychlé bydlení získalo na oblibě.
Největším boomem pro „panelákovou kulturu“ byl ale přelom 50. a 60. let v tehdejším východním bloku. Industrializace, stěhování do nových průmyslových oblastí tehdejšího Československa, to vše vedlo ke vzniku nových staveb. Na okrajích měst začala vznikat města nová – z prefabrikovaných panelů.
Šedivé ikony komunismu
Stavby, které měly mnohdy stovky bytů, se staly šedivými ikonami komunismu, ze kterých začali lidé, pokud měli prostředky, po revoluci houfně utíkat do rodinných domků a nižších cihlových staveb.
Dnes ale novostavby zažívají renesanci. Staré panelové domy se „regenerují“ – dřevěná okna se mění za plastová, dochází ke kompletním rekonstrukcím bytů, díky novým barevným fasádám se podařilo rozbít uniformní šeď ohromných sídlišť.
Vznikají ale i novostavby úplně nové. Inspirované stylem novostaveb západní a jižní Evropy. V čem jsou jiné? Předně nejde o klasické skládačky z prefabrikovaných panelů bez nápadu. Na jejich vzhledu pracují odborníci – architekti, celé týmy.
Designové novostavby nejsou žádné krabice
Designové novostavby nejsou šedivé uniformní krabice. Naopak – jsou často hříčkami nečekaných linií, elegantních tvarů, odvážných barev a nápadů. Domy inspirované italským stylem jsou vzdušné, s prosvětlenými interiéry a obklopené zelení. Jejich součástí jsou předzahrádky, velké terasy i zimní zahrady.
Změny ale nepostihly jen exteriér staveb. Bylo by smutné, kdyby ještě dnes vznikaly byty s umakartovým jádrem, kde soused dvě patra pod vámi slyší, když vám upadne příbor. Jádra jsou zděná, na podlahách leží keramická dlažba nebo parkety.
Místo klasických bytů, kde jsou všechny pokoje absolutně oddělené, stále častěji vznikají prostory, kde je kuchyně kompletně propojená s obývacím pokojem. V nabídkách realitek a developerů tak už nenajdete klasický 3+1, ale spíše 4+kk.
A kde se aktuálně nejvíc staví? Při okrajích velkých měst. Češi přestali utíkat na venkov a vrací se zpátky. Třeba novostavby v Praze vznikají v lokalitách, které jsou snadno dostupné městskou hromadnou dopravou, ale zároveň jsou naprosto odříznuté od hluku dopravy. S tím mimochodem souvisí ještě jedna věc – ohromná parkoviště, tak jak je známe ze sídlišť, nahrazují podzemní stání. Okolí domu tak může být využito jinak.
Velmi žádaná jsou i místa, z kterých je to jen pár minut do přírody. Za prominentní lokality pro výstavbu designových novostaveb jsou tak v Praze považovány třeba Podbaba nebo pražský Bráník, z kterých je to blízko jak do centra, tak mimo město.
