12. 4. 2021
Drhání se říká taky makramé. Činnost pocházející z arabských zemí představuje systematické vázání nití nebo šňůrek a uzlování. Do Evropy se se drhání dostalo ve 13. století přes Španělsko, kam ho „přivezli“ Maurové.
Zatímco nejdřív lidé vázali jen odstávající nitě na kobercích, později, ve středověku, si takhle vytvářeli z nití krajky. Od 20. století se pak začaly používat hrubší materiály a dnes se přidávají i korálky, perličky a další drobné ozdoby. Právě od 50. let minulého století se tahle práce rozšířila jako koníček nejen v Evropě, ale třeba i v Severní Americe.
Co si můžete udrhat? Skoro všechno, na co si vzpomenete
Ve 2. polovině 20. století si ženy často drhaly interiérové doplňky – bylo to takřka za pakatel, vtiskly svým výrobkům duši a měly doma dokonalé originály. Přehozy na stůl i na postele, dečky, lapače snů… Ale třeba i nákupní tašky, nad kterými by dnešní ekologicky smýšlející zaplesali. Fantazii se meze nekladly.
Když už na to přišlo, udrhat si člověk mohl i módní doplněk, jako byly pásky, náramky, náušnice nebo třeba přívěsky na klíče nebo na kabelky. Kdo chtěl, mohl si vytvořit i závěsné květináče, závěsná houpací křesla nebo houpačky pro děti. Stačilo zkrátka mít nápad.
Stačí levný materiál a trocha šikovnosti
Jestli máte dojem, že drhané doplňky vypadají příliš složitě, věřte, že je to opravdu jen dojem. Kromě provázku vám stačí jen maličko šikovné ruce a znalost třeba jen několika základních uzlů, které dodají vašim výtvorům šmrnc.
Dva základní uzly jsou plochý a žebrový. I s těmi se dá udělat hodně parády. Pokud se ale budete chtít zlepšovat, budete mít čím – k dalším pak patří třeba babský, řetízkový, tkalcovský a složitější japonský, turecký nebo čínský.
Drháte nebo jste to v dětství učili? Obnovte krásnou tradici, kterou se bavily naše babičky, a dekorovaly tak originálně sebe i domácnost!
