30. 6. 2021
Mrkev je ceněná především pro vysoký obsah provitaminu A a vitaminů B, C a E, vápníku, pektinů a vlákniny. Věděli jste třeba, že dobře rostlá mrkev pokryje celodenní potřebu vitaminu A dospělého člověka?
Kromě toho tahle kořenová zelenina obsahuje taky lecitin, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, mangan a selen.
A proč si dopřávat mrkev pravidelně? Třeba proto, že dokáže snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu a minimalizovat tak rizika, která jsou s tímhle celospolečenským problémem spojená (narůstající infarkty, nemoci srdce, mrtvice apod.).
Pokud vás trápí zažívání, mrkev vám dokáže pomoct jak se zácpou (syrová), tak s průjmem (vařená). Ne nadarmo je proto součástí řady dietních (a často i nemocničních) jídelníčků.
Jak už jsme zmínili výše, mrkev je bohatá na betakaroten, prekurzor vitamínu A, který vyživuje sítnici. Podílí se tak na kvalitním vnímání zrakového vjemu a pomáhá rovněž při šerosleposti. Obsah stopového prvku selenu má potom velký význam pro lidskou imunitu.
Naproti tomu vitamín K1, který je v mrkvi obsažený, je důležitý pro správnou srážlivost krve, ale také zdravý metabolismus kostí i cévních stěn. Podporuje taky mineralizaci kostí a brání vzniku osteoporózy.
A vláknina, kterou mrkev v hojném množství obsahuje, zase přispívá k normální funkci našeho zažívání. Dietáře též potěší informace, že mrkev pomáhá zrychlit metabolismus a zároveň dodává pocit sytosti. Protože mrkev (podobně jako okurku) tvoří z více než 90 % voda, je vhodná do dietních jídelníčků.
Pěstování mrkve není žádná věda
Pěstování mrkve není nijak složité. Před výsevem půdu nejprve řádně zpracujte. U menších zahrádek vám postačí rýč a hrábě, u větších bude potřeba sáhnout po kultivátoru.
Před samotným kypřením nezapomeňte na přidání kompostu. Vyvarujte se ale chlévskému hnoji, na který si mrkev příliš nepotrpí. Zeleninu vysazujte na záhonech s lehkou až středně těžkou půdou. Z pohledu umístění volte spíše slunečné a otevřené plochy.
Co se týče výsevu, tady věnujte pozornost jeho způsobu, který je pro budoucí výnosy nesmírně důležitý. Ideální je zasít semena mrkve zhruba 1 až 2 cm do hloubky ve sponu 30 x 5 cm. Jakmile začne mrkev klíčit, nezapomeňte na pravidelnou a dostatečnou zálivku.
Pokud jste nasadili mrkev příliš hustě, je nezbytné ji po určité době důkladně protrhat. Po vzejití osiva začněte pravidelně kypřit prostor mezi řádky a sazenice postupně jednoťte, abyste dosáhli co nejvyšší a nejkvalitnější úrody. Jakmile jsou rostlinky vzrostlejší, se zálivkou se umírněte, aby mladé kořínky nenapadla hniloba nebo plíseň.
Mrkev nemusí být jenom červená
Odrůd mrkve existuje nepřeberné množství. V našich podmínkách se nejlépe daří rané odrůdě Jarana F1, odrůdě Rondo nebo polorané Chamare. Zkusit můžete i pozdní hybridní druh Koloseum F1, který vás potěší dlouhou skladovatelností.
Chcete při pěstování mrkve experimentovat? Kromě červených odrůd zapátrejte taky po těch pestrobarevných. Barevné mrkve se od těch klasických oranžových liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů.
Třeba žluté odrůdy obsahují xantofyly, barviva blízké karotenoidům. Červené zase lykopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu, které přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. prostaty.
Fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi, které brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.
Bílé mrkve jsou sice na barviva velmi chudé, potěší vás ale svou sladkou a atraktivní chutí!
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Mrkev_obecn%C3%A1 https://www.floranazahrade.cz/pestovani-mrkve-a-petrzele-je-to-snadne-ale/
- https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-28933-nad-cerstvou-mrkev-ze-zahrady-neni-poradime-vam-jak-jakou-pestovat