Staňte se zahradníkem: Základy pěstování zeleniny

Práce na zahradě uklidňuje, vypěstovaná zelenina potěší a navíc má oproti té, která je dovážená bůhví odkud, mnohem vyšší obsah minerálů a vitaminů. Jen ji sklidíme a můžete konzumovat, popřípadě jinak upravovat.

Čerstvou konzumujeme zeleninu buď listovou (například salát), plodovou (rajče, okurka nebo paprika), košťálovou (květák nebo kedluben), cibulovou (třeba cibule a česnek), kořenovou (mrkev, celer, petržel ředkvička a křen), luskovou (hrách) a kořeninovou a aromatickou (např. libeček, kmín, majoránka). Pěstování běžné zeleniny zpravidla není náročnou záležitostí, ke které člověk nepotřebuje ani velkou plochu na zahradě.

Důležitá jsou už semena

Nic se nesmí podcenit. To, jak bohatá bude sklizeň určuje už nákup semen a hlavně pak jejich výsev, popřípadě předpěstování sazenic.

Mezi nákupem a výsevem semen bychom také měli dodržovat určitá pravidla. Mezi nejdůležitější patří: postarat se o vzduchotěsnost a chlad. Vzduchotěsností rozumíme zamezit přístupu vlhkosti, která by semena probudila z vegetačního klidu, a chladem teplotu ideálně 5 až 10 °C. Při takové teplotě dosáhneme zpomalení životních pochodů probíhajících uvnitř semínka, které si tím udrží schopnost klíčit po delší dobu, než kdybychom jej vystavili vysokým teplotám nebo střídavě nízkým a vyšším teplotám (taková situace může nastat například při skladování osiva v zahradním domku nebo garáži).

Zeleninu je možné vysévat na jaře, v létě a dokonce i na podzim. Brzy zjara se vysévá petržel, mrkev, kopr a špenát, o něco později se vysévá červená řepa a choulostivá zelenina jako třeba okurky nebo fazole se vysévá až začátkem května.

Sklizeň ve dvou vlnách

Po už sklizené zelenině v červenci nebo srpnu ještě můžeme vysévat ředkvičky, kedluben nebo třeba čínské zelí. Tyto pozdní výsevy však potřebují časté ošetřování a především zalévání. Na podzim je možné vysévat takové druhy zeleniny, které mají schopnost dobře přezimovat i ve volné půdě. Jedná se především o zimní salát, zimní pór, růžičkovou kapustu, mrkev, špenát či petržel nebo o méně známé druhy – černý kořen či kozlíček polníček.

Pozor na to, že semena některých druhů nevyséváme na zahradu rovnou, ale napřed si musíme v domácích podmínkách předpěstovat sadbu. Týká se to především druhů choulostivých na nízké teploty (rajčata, papriky, okurky, …), rané zeleniny (rané košťáloviny) a druhů, které následkem nižších teplot nebo mrazu mohou vybíhat do květu a přitom je jejich kvetení nežádoucí (to se týká např. celeru).

Vysazování předpěstované sadby pak závisí na průběhu počasí, druhu zeleniny a v neposlední řadě na stavu sazenic. U rané předpěstovávané zeleniny je před vlastní výsadbou nezbytné rostlinky otužovat, abychom je přivykli na venkovní podmínky.

Drobné osivo (tím je například mrkev) vyséváme pomocí dvou prstů do řádků, nebo po ploše (např. předpěstováváme-li salát). Příliš husté řádky mrkve následně můžeme protrhat a salát rozsadíme při výsadbě.

Semena větších rozměrů (např. okurky) vyséváme jednotlivě do malých květináčů nebo kelímků a lehce je do substrátu zatlačíme. Následně je posypeme slabou, 1 až 2 cm tlustou vrstvou substrátu a zavlažíme, ideálně rozprašovačem.

Zelenina je pro nás důležitým zdrojem vitamínů, minerálů a také vlákniny. A pokud máte možnost jejího pěstování, je to velká výhoda. Vždyť už při troše úsilí Vás zahrada odmění bohatou sklizní, ze které budete mít radost nejen Vy, ale jistě i Vaši blízcí.

Čtěte dále:

Další tipy pro začínající zahradníky přinášejí například články:

• Až se zima zeptá... aneb listopad na zahradě
• Jak pěstovat pokojovky? Dejte na osvědčené rady!
• Oživte svůj byt domácí exotikou ze semínek!

Další rady a tipy pak hledejte v kategorii Zahrada a květiny

Kvalitní semena jsou základ. Pokud se tedy chystáte na pěstování rostlin ze semínek, pak vsaďte na odborníky. Osiva-semena.cz nabízejí kvalitní semena cibulovin, exotických plodů i masožravek.