9. 5. 2022
Když chce dnes někdo bydlet – a to chce pochopitelně každý – nemůže počítat s tím, že mu někdo byt dá. To může být výsadou snad jedině u velice úzkého okruhu lidí, především těch, kdo mají natolik žádané schopnosti, že je jim zaměstnavatel ochoten toto zařídit, jenom aby je pro sebe získal. Ale takových lidí je natolik málo, že je nyní v podstatě není třeba brát v potaz.
Většině z našinců nespadne žádný byt či dům do klína automaticky. Na rozdíl od minulého režimu už to tu totiž nechodí tak, že se člověk zanese do pořadníku a potom žije u rodičů nebo v podnájmu do doby, než na něj (snad) jednoho dne dojde řada. Nebo než rodiče zemřou a on po nich jejich bydlení zdědí.
Dnes je třeba si byt či dům koupit. A jak jistě všichni víte, není to rozhodně laciný špás. I ty nejhorší nemovitosti se už dnes prodávají za nekřesťanské peníze, za takové sumy, nad nimiž se obyčejným lidem protáčejí panenky.
Jenže bydlet se chce. A kde na to vzít?
Jistě, člověk může někde provizorně bydlet v podnájmu a pilně střádat, jenže tím stěží dosáhne cíle. I nájmy jsou totiž dost drahé a spolykají takovou část příjmů, že se ze zbytku jen těžko šetří na vlastní nemovitost.
A tak je rozumným řešením hypotéka na bydlení. Tedy půjčka, za niž si dotyčná osoba svou nemovitost koupí a následně ji splácí. A to zpravidla po velice dlouhou dobu. A aby měl někdo jistotu, že splácení zvládne a o tuto nemovitost nakonec zase nepřijde, je třeba zvolit si ideální formu hypotéky, jež se poskytuje za zvladatelných podmínek.
A která hypotéka na stavbu domu nebo hypotéka na rekonstrukci je ta pravá? To zjistí člověk teprve po důkladném prostudování podmínek všech takto se nabízejících finančních produktů.
A podmínky si tu každý prostudovat musí. Protože to sice nikdo výslovně nenařizuje, ale je to v zájmu toho, kdo se o hypotéku uchází. Jen ta správně zvolená totiž zaručí, že člověk bude bydlet. Nejprve na splátky, a nakonec i ve vlastním.
