28. 10. 2021
Pěstování pomerančů jako luxusní záležitost
Vůbec první plantáže pomerančů se podle dochovaných pramenů objevily v oblastech Číny a Vietnamu. Člověk se je podle archeologických nálezů naučil konzumovat asi před 7 000 lety. Tehdy si ale pochutnával nejen na jejich dužině, ale také slupce.
Do Evropy se pomeranče vůbec poprvé dostaly během nadvlády Římské říše, pravděpodobně někdy kolem prvního století našeho letopočtu. Nikdo ovšem netušil, že konzumace tohoto exotického ovoce bude v téhle době teprve jen malou ochutnávkou. Po rozpadu Římské říše a zrušení obchodních cest nebylo pomerančům souzeno v Evropě zůstat.
Znovu si na nich obyvatelé Evropy mohli pochutnávat až v jedenáctém století, kdy byly obchodní cesty znovu obnoveny. Kromě sladkých plodů sem byly dovezeny ale také semena a pomerančovníkům se v subtropických částech začalo nebývale dařit. Brzy se pomeranče začaly používat k výrobě likérů, marmelád, kompotů a také jako přídavek do esencí drahých parfémů.
Nutno podotknout, že dosud jsme se bavili jen o hořkých odrůdách pomerančů, ty sladké byly do Evropy přivezeny teprve v 16. století. V 17. a 19. století se pak pomeranče pěstovaly takřka na celém území Evropy, a to ve speciálních oranžeriích, které můžeme dodnes vidět u mnoha zámků. Tady je potřeba zmínit, že šlo o luxusní a nákladnou záležitost určenou pouze vyvoleným.
Ovoce štěstí plné vitamínů
Málokdo tuší, že okolo pomerančů panuje řada legend a jsou jim přisuzovány nejrůznější (často až magické) vlastnosti. Třeba v Číně platí, že věnujete-li pomeranče na Nový rok, přejete dotyčnému štěstí a prosperitu v následujících 12 měsících.
Pokud si na čínské tradice zrovna dvakrát nepotrpíte, na tyhle citrusy ani přesto nerezignujte. Jsou totiž plné vitamínu C, některých vitamínů skupiny B, betakarotenu, vápníku, draslíku, hořčíku i zinku. Navíc obsahují i vlákninu, takže příjemně zasytí a jsou vhodné i do hubnoucích jídelníčků.
Pokud si na pomeranči pochutnáte alespoň 1x až 4x týdně, snížíte riziko rakoviny trávicího ústrojí a horních cest dýchacích. Pod slupkou se totiž ukrývají lovci volných radikálů – karotenoidy a flavonoidy, které navíc mají potenciál chránit mozek před cévní příhodou (mrtvicí) a podporovat imunitu lidského těla.
Pomeranče též pomáhají snižovat vysoký krevní tlak a cholesterol, mají potenciál ochlazovat tělo (např. při horečkách) a v těle působí antioxidačně. Kromě toho obsahují látky zpomalující stárnutí, takže na ně můžeme nahlížet jako na přirozený elixír mládí.
Měli byste vědět: Nastávající maminky by se měly po celou dobu těhotenství pomerančům raději vyhnout. Daleko vhodnější je pro ně tuzemské ovoce. U dětí je pak dobré začínat s jejich konzumací až od 2 let věku.
Pěstujeme pomeranče
Pokud byste si chtěli vypěstovat pomeranče v našich podmínkách, připravte se na poměrně náročnou cestu s nejistým výsledkem. V první řadě si pořiďte větší nádobu (objem alespoň 50 litrů) a minimální výškou 40 centimetrů. Velmi vhodné jsou například květináče pro pěstování růží, které v drtivé většině tyto parametry splňují.
Rostlinám vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze zakoupit, nebo připravit smísením zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. Citrusy pěstujte při teplotě 22 – 24 stupňů a nebojte se je vystavit na přímé sluníčko, které zbožňují (na rozdíl třeba od citroníku, který vyžaduje světlo rozptýlené).
Pomerančovníky jsou vláhomilné. Zalévat se proto musí často měkkou vodou pokojové teploty. Celý kořenový systém by měl být stále provlhčený, ale nikoli přemokřený. Během letních měsíců nezapomínejte pomerančovník přihnojovat speciálním hnojivem s vysokým obsahem železa alespoň jedenkrát týdně.
Růst výhonů v jednotlivých růstových periodách usměrňujte ohýbáním a zaštipováním rostoucích výhonů tak, aby poslední očko směrovalo z koruny ven. Pamatujte, že pomeranče si potrpí na jedno stanoviště. Proto ho neměňte. Dávejte pozor na průvan, a pokud dodržíte vše výše uvedené, už druhý rok po vysazení se můžete těšit na bílé kvítky, které provoní celý byt či dům.
Nakupujeme a skladujeme pomeranče
Při nakupování citrusů se soustřeďte na zbarvení plodu. Pokud by se na pomeranči objevila barevná odchylka, pamatujte, že nesmí přesáhnout jednu pětinu povrchu. V případě, že by se vám do rukou takový pomeranč dostal, pravděpodobně bude nezralý a chuťově nedobrý.
Vyhněte se nákupu scvrklých, suchých a nahnilých plodů a věnujte pozornost zemi původu a označení jakosti. Pamatujte, že kůra pomeranče musí u I. jakosti pevně ulpívat na plodu. Lehké a pouze částečné uvolnění kůry je přípustné u II. jakostní třídy pomerančů.
Náš tip: Kvalitu citrusových plodů poznáte i podle váhy. Těžší jsou šťavnatější. Podezřele tvrdé a lehké většinou již mají suchou dužinu.
Pokud nakupujete pomeranče v zimních měsících, raději pro ně zamiřte do obchodu a ne na trhy. Přemrzlé plody jsou totiž kyselé a nahořklé. Pozor dávejte i na chemické ošetření pomerančů (musí být při jejich prodeji uvedeno). Kůra těchto pomerančů není vhodná ke strouhání, sušení nebo kandování. Konzumace samotné dužiny se nemusíte obávat.
Po přinesení z obchodu vybalte pomeranče z plastového sáčku a skladujte je v papírovém sáčku nebo dřevěné krabičce na suchém místě při pokojové teplotě. Rozhodně je neukládejte do ledničky, chlad jim totiž nesvědčí a může se dokonce negativně projevit na jejich chuti.
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomeran%C4%8D
- https://www.kupi.cz/magazin/clanek/3737-podzimni-nadilka-citrusu-miri-do-obchodu-vyvarujte-se-castych-chyb-pri-jejich-nakupu-a-skladovani
- https://www.coopclub.cz/tipy_a_rady/jak-kupovat-a-skladovat-citrusy/
- https://www.mojezdravi.cz/prirodni-medicina/pomeranc-chutna-prevence-nejen-proti-rakovine-99.html
- https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Pomerance-v-kuchyni-i-mimo-ni.-Jak-nam-pomahaji__s10010x9480.html
