1. 11. 2024
Maracuja pro nás není zas tak neznámá. Ovoce, se kterým se setkáte v cizích krajích nebo při troše štěstí v našich obchodech a které se pod tímhle exotickým názvem ukrývá, má i hezký český název – mučenka. A pokud holdujete angličtině, pravděpodobně už jste o ní slyšeli jako o passion fruit.
Nejčastěji se setkáváme s mučenkou jedlou (Passiflora edulis), to je zmíněná maracuja. Neobvyklá u nás není ani mučenka modrá (Passiflora caerula), která se pěstuje spíš pro svou krásu a vůni, používá se jako léčivka a hodí se k opylení jiných druhů mučenky.
Maracuju poznáte docela jednoduše – je to kulatá až oválná bobule. Známe ji hlavně fialovou, ale může být i žlutá. Pod slupkou se ukrývá slaďoučká dužina s nakyslými semínky. Nejčastěji mívá velikost golfového míčku, ale může dorůst i do průměru až 10 cm.
Odkud se k nám maracuja dostala?
Maracuja, tedy mučenka jedlá, je teplomilná popínavá rostlina, která nadělá dost parády, ale hlavně nese plody se specifickou chutí – jakmile jí jednou propadnete, už vám nebude pomoci. Nebo jí naopak na chuť vůbec nepřijdete.
Svůj původ má nejspíš v oblasti dnešní Brazílie, Paraguaye, severní části Chile a jižní části Peru. Pojí se i s Amazonií. Ačkoli je tedy z Jižní Ameriky, dneska už je známá a pěstuje se po celém světě, hlavně v tropických a subtropických oblastech, kde se jí daří nejvíc.
Maracuju objevili v roce 1595 v Peru španělští mořeplavci a neváhali ji přivézt do Evropy. Proto ji dneska koupíte i u nás, hlavně v období kolem Vánoc.
Maracuja a zdraví: Co tohle ovoce umí?
Než si maracuju dopřejete, nejspíš se budete ptát, co vám tohle tropické ovoce přinese. Napovíme, že obsahuje dost vitamínu A, B a C, k tomu můžeme zmínit i minerály železo a draslík.
Nezanedbatelný je její obsah vlákniny a antioxidantů. Když to všechno sečteme, vyjde nám z toho celá řada zdravotních benefitů pravidelné konzumace:
- podporuje imunitní systém
- pomáhá s kašlem, astmatem, dušností a sípáním
- prospívá tam, kde zlobí osteoartritida
- působí proti infekcím a zánětům
- obsažený vitamín C pomáhá lepšímu vstřebávání železa – to je důležité, když vás trápí nedostatek energie, zimomřivost, chudokrevnost, bledost, hučení v uších a další nepříjemnosti
- působí proti úzkostem
- antioxidanty zabraňují předčasnému stárnutí buněk a rozvoji rakovinného bujení
- díky vláknině vás nebude trápit zácpa a budete se cítit sytější
- draslík podporuje zdraví srdce
Rozhodně toho není málo. Dejte si ovšem pozor, pokud už vás při konzumaci nějakého toho exotického ovoce postihla alergická reakce, u mučenky jedlé se to může stát taky. Nejčastěji hrozí otoky a ekzémy. Pokud jste alergičtí na latex, zbystřete – maracuja totiž obsahuje látky, které jsou mu dost podobné.
Maracuja byla i součástí lidové medicíny
V Severní Americe patřila maracuja do lidové medicíny naprosto neodmyslitelně. Dostala se do ní v 18. století a věřilo se, že pomáhá proti bolestem hlavy, nejrůznějším kolikám, epilepsii, menstruačním bolestem nebo proti svalovým křečím a průjmu. Dokonce měla zlepšovat i zdraví očí.
Postupem času a na jiných místech ji začali lidi používat i proti potížím se spánkem, při vysokém krevním tlaku nebo k podpoře sexuálních funkcí.
Jak zpracovat maracuju?
Proč jíst maracuju, už víte. Ještě potřebujete vědět jak. Je to jednoduché, maracuju si můžete dát syrovou, samotnou, jen tak. Stačí ji rozkrojit a vydlabat lžičkou dužinu, případně i semínka (neuškodí, naopak).
Můžete si z ní taky připravit chuťově zajímavý a netradiční nápoj – smícháním dužiny, medu a vody (případně i citrónu). Dá se přidat do smoothie k dalšímu ovoci (ale pozor, aby její chuť mohla vyniknout) nebo do ovocného salátu. Chutná v bílém jogurtu nebo skyru, a pokud budete mít tohohle ovoce přebytky, pusťte se třeba do výroby džemu!
Jak pěstovat maracuju v našem podnebí?
Pokud toužíte po mučence jedlé ve velkém a chcete si ji zkusit sami vypěstovat, budete potřebovat pečlivě vybrané stanoviště a pevné nervy. Jak už padlo, tahle rostlinka je zvyklá na pořádné teplíčko, takže to sice můžete risknout na zahradě, ale sázkou na jistotu je spíš pěstování uvnitř, přes zimu tedy rozhodně – s výjimkou mučenky modré, která může ustát i českou zimu.
Začít můžete se semeny nebo s řízky. Mladé rostlinky pak potřebují lehčí substrát a překrytí igelitem pro udržení vlhkosti. Myslete na to, že musí mít hodně světla a rozhodně jim nevadí ani přímé slunce. Postupem času ocení spíš středně těžký substrát a poctivé zalévání. Potřebovat budete taky opěrný systém, protože rostlina může dorůstat do výšky několika metrů.
Jak skladovat maracuju, aby chvíli vydržela?
Když si přinesete maracuju z obchodu, můžete ji doma mít v ledničce údajně i několik týdnů (nám se to nepovedlo vyzkoušet). Je ale lepší nechat ji v pokojové teplotě a během pár dní ji sníst. Počítejte s tím, že slupka se začne smršťovat a ovoce bude působit čím dál tím nevábněji. Říká se ale, že čím hůř maracuja vypadá, tím líp chutná…
Použité zdroje:
• https://www.euclekarna.cz/laboratorni-a-zdravotni-vysetreni/57400/anemie-nedostatek-zeleza
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Marakuja
• https://www.salviaparadise.cz/herbar-rostlin-maracuja-passiflora-edulis-c-736_1077.html
• https://www.blendea.cz/maracuja/
• https://www.ostrovchuti.cz/marakuja-cervena/
• https://www.pestik.cz/module/csblog/post/260-6-mucenky-nevsedni-exoticke-krasky.html#gref
