1. 6. 2020
Vůbec první sádrový trpaslík se podle všeho narodil v Německu. Odléval se z keramické hlíny a jeho výroba byla dost náročná. I proto byl považovaný za umělecké dílo. Praotec trpaslík, jak by se chtělo první sádrové dekoraci familiárně přezdívat, se vůbec poprvé objevil na zámku Weikersheim. Další krasavec byl postaven u vstupu do zahrad v Boboli v italské Florencii.
Samotná výroba sádrových postaviček ale začíná oficiálně v 19. století. Zakladatelem vůbec první manufaktury na výrobu keramických trpaslíků byl v roce 1872 August Heissner. Manufaktura stála v německém městě Gräfenroda, které je dosud největším světovým výrobcem trpaslíků.
Na úspěch vůbec první oficiální německé manufaktury navázal jistý Reinhard Griebel, který má ve svém repertoáru 350 modelů trpaslíků a ročně jich vyrobí 10 000 kusů. Vyváží je hlavně do Francie, Skandinávie a USA.
Některé jeho modely se ale určitě dostaly taky do Anglie a ve své sbírce je má Angličanka Ann Atkinová. Ta je rekordmankou v počtu nasbíraných trpaslíků. Ve své sbírce má přes 2000 exemplářů a sádrové sošky začala sbírat už v roce 1979. Trpasličí zahradu Gnome Reserve, která zabírá čtyři akry půdy, najdete v Severním Devonu, u anglického města Bradworthy.
Trpasličí kongresy a parky
Málokdo možná tuší, že milovníci sádrových postaviček pořádají i svoje „trpasličí kongresy“, na kterých prokazují původ i existenci roztomilých trpaslíků. Podle dostupných informací zahradní trpaslík existuje od roku 1864, což prý ostatně bylo na jednom z kongresů vědecky podloženo.
Mohlo by vás zajímat: V roce 1981 byla dokonce založena Fronta za osvobození zahradních trpaslíků, která vyhlásila 21. červen Mezinárodním dnem trpaslíků.
Kromě kongresů, ale existují i muzea nebo obří parky. V durynských kopcích, kde trpaslík vznikl, jich na ploše dvou fotbalových hřišť stojí víc než dva tisíce. Avšak sádroví trpaslíci nejsou populární jen v Německu. Najdeme je prakticky po celé Evropě i v Americe.
Kýč nebo dekorace?
A jak by vlastně měl takový sádrový trpaslík správně vypadat? Důležitá je podle odborníků (nanologů), kteří studiu a sběratelství trpaslíků zasvětili celý svůj život, výška trpaslíka (maximálně 68 centimetrů), ale také bílý vous, červená čepice a úsměv. Na zahrádkách však najdeme i takové skvosty, jako sádrové postavičky stylizující se do podoby rybářů, zahradníků, sportovců, Tarzana nebo Supermana.
Možná si kladete otázku, jestli jde skutečně o dekoraci, nebo zbytečný a nicneříkající kýč. Odpovědět si na ni musí každý sám. Sběratelé se ale svorně shodují na tom, že poctiví a usměvaví sádroví trpaslíci dokážou člověka pobavit a vykouzlit mu na tváři úsměv. Tak co? Vyzkoušíte terapii trpaslíkem?
