19. 5. 2023
Kromě pravidelné zálivky je potřeba půdu taky hnojit. Jak na to, když se chcete vyhnout chemii? Zkuste zahrádku podpořit hnojivem ze starého chleba, trávy nebo kopřiv. Tady je pár tipů, které rozhodně stojí za vyzkoušení.
Epsomská sůl
Epsomská sůl není běžnou solí, kterou používáme v kuchyni. Jde totiž o síran hořečnatý, který účinně doplňuje nedostatek hořčíku v těle, snižuje účinky pohmožděnin, modřin, podvrtnutí nebo spálení od slunce.
Kromě koupelny můžete epsomskou sůl můžete vyžívat taky na zahradě. Do půdy se díky ní dostane hořčík a síra, což ocení především rajčata. Stačí přidat do konve s vodou lžíci zmíněné soli a následně záhony vzniklou směsí pravidelně zalévat.
Vaječné skořápky
Vyhazovat skořápky z vajec by byla věčná škoda. Pokud pro ně nenajdete jiné využití, přidejte je do kompostu nebo přímo na záhon. Jsou totiž bohaté na vápník, který podporuje buněčný růst a snižuje hnilobu květů. Skořápky můžete také povařit ve vodě a tou pak zalévat zahradu. Vaši péči opět ocení zejména rajčata.
Posekaná tráva
Pokud na zahradě pravidelně sekáte trávu, vždycky si jí trochu nechte na hnojení. Na záhon nasypejte 1 až 2 centimetry posekané trávy a čekejte, co se stane. Tráva vytvoří blokádu pro plevel a zahrádce dodá potřebný dusík, který je pro většinu rostlin základní živinou.
Kvašené kopřivy
Rostlinné hnojivo z kopřiv je skvělou alternativou k chemickým hnojivům. Výluh z kopřiv dodá rostlinám dusík, fosfor i tolik potřebný draslík. K přípravě kvašeného výluhu z kopřiv jsou nejvhodnější mladé kopřivy, které můžete sbírat až do května. Kopřivy nastříhejte a uložte je do plastového kbelíku.
Zalijte je (ideálně dešťovou) vodou a nechte zhruba 2 až 4 týdny kvasit pod víkem nebo prknem, které zatěžkáte kamenem nebo cihlou. Jakmile se v kbelíku přestanou objevovat bublinky, proces kvašení je u konce a vy můžete hnojivo naředit k dalšímu použití.
Mohlo by vás zajímat: Jak na škůdce pokojových rostlin: Pomůže mýdlo, acylpyrin nebo česnek
Staré pečivo
Už v jednom z dřívějších článků jsme si řekli, že skvělým hnojivem je i staré pečivo (ideálně chlebové zbytky). Pokud jste tedy nestihli zkonzumovat dříve nakoupený chleba a je vám zároveň líto ho vyhodit, není nic jednoduššího než ho proměnit na hnojivo, které vaše rostliny zaručeně ocení.
Na domácí chlebové hnojivo budete potřebovat sklenici o minimálním objemu jeden litr, několik dnů starý chléb bez plísně (nakrájený na menší kostky) a obyčejnou převařenou vodu. Do připravené sklenice nalejte litr převařené vody a počkejte, až zchladne na pokojovou teplotu. Do nádoby k vodě přidejte ztvrdlý chléb a sklenici uzavřete.
Sklenici uložte na 24 hodin na tmavé a chladné místo. Chleba nechte macerovat a vodu pak přes cedník přelijte do nové čisté sklenice. Přecezené hnojivo uložte do lednice, kde vám vydrží klidně i několik týdnů. Hnojivo používejte zhruba dvakrát týdně. Nezapomeňte ale hnojený prostor čas od času propláchnout čistou vodou.
Kávová sedlina
Kávovou sedlinu můžete bez obav vylít na kompost, kde bude přitahovat žížaly. Nebo ji proměňte v hnojivo, které dodá záhonům potřebnou dávku dusíku. Protože ale sedlina zároveň půdu okyseluje, je potřeba být při hnojení obezřetní. Kávové hnojivo se skvěle hodí třeba na ředkvičky, papriku, rebarboru nebo petržel.
Banánové slupky
Banánové slupky jsou bohaté na vápník, fosfor a draslík, takže by byla věčná škoda je vyhazovat. Banánové hnojivo je skvělé zejména pro rostliny, které kvetou (např. cukety).
Slupky nasekejte na menší kousky a přidejte je do záhonu. Zahrňte hlínou a nechte je svému osudu. Ze slupek si můžete vyrobit i hnojivo ve spreji. Stačí, když je necháte pár dnů macerovat v obyčejné vodě. Tu pak přeceďte a nalijte do rozprašovače.
Přečtěte si také: Zbavte se mravenců na zahradě: Funguje trik s pepřem nebo rada našich babiček
Mléko
Věděli jste, že rajčata nebo cukety můžete klidně pohnojit obyčejným mlékem? To totiž obsahuje vápník, bílkoviny, cukr a vitamín B. Tahle kombinace chrání křehké rostlinky před hnilobou květů a pomáhá jí s růstem. Mléko nejprve smíchejte se čtyřmi díly vody a vzniklou tekutinou zahradu zhruba jednou týdně zalévejte.
Listy stromů
Opadané listy jsou bohaté na stopové minerály, přitahují žížaly, zadržují vlhkost a pomáhají odlehčit těžké půdy. Pokud je nechcete vyhazovat na kompost, nechte je vyschnout a následně nadrťte na malé kousíčky. Poté je můžete přimíchat do půdy nebo do zeminy v květináči.
Popel
Vyhazovat popel by byla věčná škoda. Upotřebíte ho totiž nejenom v domácnosti, ale taky na zahradě. Obsahuje uhličitan vápenatý a draslík, takže ho můžete přidat přímo do půdy a promíchat rukama. Jen si dávejte pozor na množství. Stejně jako kávová sedlina i popel totiž zvyšuje kyselost půdy.
Použité zdroje:
- https://www.kupi.cz/magazin/clanek/22008-11-tipu-jak-hnojit-zahradu-levne-a-bez-chemie
- https://www.gardena.com/cz/zivot-v-zahrade/zahradnicky-magazin/jednoduchost-z-prirody-vytvorte-si-vlastni-hnojivo/
- https://www.ireceptar.cz/zahrada/zahrada-hnojiva-30000615.html
