18. 6. 2024
Ještě než se vrhneme na nejčastější mýty, na které můžete narazit v internetové džungli, pojďme se společně podívat na to, kde a kdy se vlastně první mikrovlnná trouba vzala. Historie tohoto, pro mnohé z nás dnes již naprosto nepostradatelného společníka, je poměrně zajímavá a v mnohém úsměvná.
Historie mikrovlnných trub se začala psát v roce 1945. Jistý P. L. Spencer si ráno do práce sbalil tabulku čokolády. Před polední pauzou si ji strčil do kapsy u kalhot a prováděl poslední test magnetronu v naději, že se už za pár chvilek do slaďoučké dobroty zakousne.
Jaké ovšem bylo jeho zděšení, když mu začala čokoláda v kapse raketovou rychlostí roztávat? Tenhle nečekaný proces si spojil právě s magnetronem a rozhodl se proto provést další test. Tentokrát se suchou kukuřicí. Místnost se během několika mála chvilek naplnila voňavým popcornem.
Přečtěte si také: Mikrovlnná trouba: Jak si vybrat tu správnou do vaší kuchyně?
Protože si Spencer nebyl jistý tím, co vidí, rozhodl se provést ještě další test. Vzal varnou konvici, do jejího plechového boku vyřízl otvor, vložil do konvice syrové vejce a celou tuto „zkušební sadu“ postavil před magnetron. Z horního patra ho pozoroval zvědavý kolega, kterému během několika mála chvilek začaly kolem uší lítat kusy explodujícího vejce. A tak se začal psát příběh mikrovlnné trouby…
První zařízení tohoto typu bylo uvedeno na trh o dva roky později. Rozhodně ale nešlo o mikrovlnku v podobě, v jaké ji známe my. Tehdejší zařízení vážilo okolo 350 kilogramů, na výšku mělo 1,7 metru, stálo 5 000 dolarů a jeho součástí bylo vodní chlazení.
Nejčastější mýty o mikrovlnných troubách
A teď už k samotným mýtům. Mnozí lidé se domnívají, že záření, se kterým mikrovlnné trouby pracují, je stejně škodlivé jako to radioaktivní a způsobuje rakovinu. Tenhle mýtus vyvrátila organizace Cancer Research UK, která prohlásila, že neexistuje žádná souvislost mezi používáním mikrovlnné trouby a zvýšeným rizikem rakoviny.
Mikrovlnné záření je sice podobný typ záření, ale má úplně jiné vlastnosti a dosud nebyly prokázány žádné jeho škodlivé účinky. Mikrovlny totiž působí cíleně na molekuly vody obsažené v potravinách (případně čemkoliv, co do mikrovlnky vložíte). Tím, že se voda v potravině odpařuje, ohřívá vše okolo sebe.
V žádném případě také není pravda, že by při ohřívání jídla v mikrovlnce mizely z jídla cenné živiny. Tedy rozhodně ne ve větší míře než při jakémkoliv jiném způsobu ohřevu potravin. Potraviny ale vždy ohřívejte jen po nezbytně nutnou dobu.
Mohlo by vás zajímat: Mikrovlnka není jen ohřívač: Můžete v ní ničit bakterie nebo sušit houby
Pravdou také není ani to, že by mikrovlnka ohrožovala osoby s kardiostimulátorem. Podle NHS a British Heart Foundation stačí udržovat bezpečnou vzdálenost 15 cm od přístroje, ale i když se k němu přiblížíte více, ihned po odstoupení se kardiostimulátor znovu vrátí do původního režimu.
Mnoho lidí se také domnívá, že mikrovlnky mohou způsobovat zelený zákal, nebo dokonce slepotu, pokud se budete často koukat na to, jak se jídlo v troubě ohřívá. I tenhle mýtus musíme vyvrátit. Mikrovlnné trouby jsou dobře utěsněné a mřížky v jejich okénku brání úniku mikrovln. Pokud tedy nejde o vadný spotřebič, zdraví očí a kvalitu zraku ovlivnit nemůže.
Na internetu se můžete dočíst také informace o tom, že jídlo z mikrovlnky může mít negativní vliv na vývoj a zdraví dítěte těhotné ženy. Také tento strach je ovšem neopodstatněný. Pokud je mikrovlnná trouba v dobrém technickém stavu a není poškozená, zdraví matky ani jejího nenarozeného dítěte opravdu negativně poznamenat nemůže.
Použité zdroje:
- https://brno.rozhlas.cz/mikrovlnne-myty-znate-pravdu-o-mikrovlnkach-6459291
- https://www.dtest.cz/clanek-8778/sedm-mytu-o-mikrovlnce
- http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/mikrovlnka-mytu-zbavena-aneb-je-duvod-k-obavam—13546
- https://www.kupi.cz/magazin/clanek/18511-mikrovlnka-myty
