7. 8. 2023
Zmíněný obraz smutného chlapce, kterému se po tváři koulely slzy jako hrachy, namaloval po druhé světové válce malíř Govanni Bragolin. Jde o obraz ze série Bragolinových uplakaných dětí, které postihlo nějaké neštěstí.
Dojemný obrázek nešťastného chlapce se stal po válce především ve Velké Británii velice populární. Podle odhadů se ho vytisklo a prodalo téměř půl milionů reprodukcí! A tak se jeho obličej ocitl v celé řadě domácností.
Na tom by asi nebylo nic divného, pokud by se k němu nevázala hrůzostrašná legenda, kterou přiživila reportáž bulvárního deníku The Sun s názvem Žhavé prokletí plačícího chlapce.
Oheň zničil všechno, až na obraz plačícího chlapce
Ve zmíněné reportáži byl popsán tragický osud May a Rona Hallových, kterým od rozpálené pánve začalo hořet přízemí domu. Vybavení lehlo popelem. Jako zázrakem se ale žhavé plameny nedotkly jediné věci – obrazu plačícího chlapce.
Netrvalo to dlouho a hasiči začali vyjíždět k dalším požárům, které měly společného jmenovatele – v domech nešťastníků se vždy nacházel nedotčený obraz chlapce, kterému se po tváři koulí krokodýlí slzy.
Tisku výše uvedenou skutečnost potvrdil i yorkshirský hasič jménem Peter Hall, který byl nejméně u patnácti podobných zásahů. Tento poznatek si potom ověřoval i u dalších kolegů z jiných anglických měst. Výpovědi hasiče potvrdili i kolegové z Londýna, Leedsu, z hrabství Surrey, Oxfordshire a Nottinghamshire i z ostrova White.
Davová hysterie
Zmíněná reportáž, stejně jako výpovědi hasičů, rozdmýchaly davovou hysterii, která vyvrcholila v roce 1985 při tradiční noci pálení ohňů. Jakmile se rozhořely hranice, místní začali ze svých domů vynášet obrazy malého chlapce, které bez uzardění pálili.
Během noci shořela většina reprodukcí obrazu a pravděpodobně mezi nimi byl i jeho originál. Po téhle osudné noci záhadné požáry ustaly. Mnoho Britů ale po této „očistné akci“ vyhledalo ještě lékařskou pomoc v obavách, že teprve teď se jim duch dítěte začne mstít. Jaké byly jejich další osudy, o tom se už dostupné zdroje nezmiňují.
Může za tragédii obraz nebo malíř?
Racionální úvaha říká, že vlastnictví nějakého obrazu by nemělo mít vliv na osobní (ne)štěstí člověka. Snad jedině v případě, že mu přinese nečekané bohatství nebo dávno ztracené dědictví po milovaných předcích. Jak to ale bylo v případě Plačícího chlapce a koho že to vlastně Govanni Bragolin portrétoval?
Předlohou pro zmíněný obraz byl sirotek, kterému zemřeli oba rodiče. Dostal se tak do sirotčince, kde údajně dokázal pouhou silou vůle zapalovat různé předměty. Traduje se také, že kvůli tomu vyhořel i sirotčinec, ve kterém byl umístěný. A duch chlapce, který zemřel v plamenech, se údajně přenesl i do jeho portrétu.
Jiné zdroje pro změnu tvrdí, že magické schopnosti měl sám Bragolin. Údajně vložil do obrazu negativní energii, která se obrátila proti všem, kdo se malbu rozhodli koupit.
Právě tuhle historku se rozhodl podpořit deník The Sun. Mnozí jeho redaktory odsoudili za vyvolávání hysterie. Pravdou ovšem zůstává, že výše zmíněná svědectví hasiči opravdu poskytli. O tom, co tedy stálo za podivnými požáry, se dnes už můžeme jenom dohadovat.
Použité zdroje:
- https://en.wikipedia.org/wiki/The_Crying_Boy
- https://paramag.eu/proklety-obraz-placiciho-chlapce/
- https://enigmaplus.cz/prokleti-obrazu-placiciho-chlapce/
