11. 11. 2024
Světlo světa spatřila stavebnice MERKUR v roce 1920. Jejím otcem byl jistý Jaroslav Vancl, který v Polici nad Metují založil společnost Inventor. Název Merkur byl ovšem v téhle době jeho zákazníkům neznámý. Kovová stavebnice se totiž prodávala právě pod označením Inventor. Tenhle název se ale příliš neujal.
Zajímavostí bylo, že jednotlivé díly stavebnice k sobě byly spojovány kovovými háčky na základě obdobného systému, jaký se dnes používá u stavebního lešení typu „haki“. Hlavním konstruktérem stavebnice byl zeť Jaroslava Vancla František Jirman. Dnes se již pravděpodobně nedozvíme, zda šlo o jeho myšlenku nebo, jestli se inspiroval jiným vzorem stavebnice ze zahraničí.
Mohlo by vás zajímat: Retro hračky: Tamagoči pomáhalo drogově závislým i manažerům. Odborníci k němu byli skeptičtí
Zlomový rok 1925
Stavebnice Inventor pod původním názvem dlouho nepřežila. V roce 1925 nastal zlom a její výrobce odhalil nový systém, který se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Háčky nahradily šroubky a matičky velikosti M 3,5. Stavebnice se tak přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí.
S přechodem na nový systém doznal změn také název stavebnice. A z Inventoru se stal MERKUR. Firma si pro tento název dokonce zaregistrovala ochrannou známku. V téhle době nastal absolutní boom a stávající řadu doplnily řady METROPOL a POPULAR, kde byly použity zcela nové dílce.
V roce 1933 pak přišla na trh stavebnice s možností stavby některých elektrických modelů MERKUR ELEKTRUS. Řady následně doplnily plechové elektrické vláčky, které si prakticky přes noc získaly obrovskou popularitu. Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo.
Přečtěte si také: Legendární céčka: Původně měla zdobit oblečení a fungovat jako bytový doplněk. To nevyšlo
Rozkvět přerušila válka a znárodnění
Výroba dalších stavebnic MERKUR byla přerušena v roce 1940 v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. Přesto byla v tomhle období vyrobena limitovaná série vozů s dvojjazyčným protektorátním označením ČMD/BMB. Výrobu se podařilo znovu obnovit až v roce 1947 a stávající sortiment byl doplněný o nové typy vozů.
Kvůli znárodnění byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově. O obnovu ochranné známky se jeho původnímu majiteli podařilo požádat až v roce 1955. Bohužel výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V následujících letech byly zlikvidovány i veškeré nástroje na jejich výrobu.
Mohlo by vás zajímat: Skleněnky: Zavzpomínejte na retro hračku, která byla vzácnou podpultovkou!
MERKUR vyráží do Evropy a konkurence si na něj brousí zuby
Další boom a enormní úspěch nastal v 60. letech 20. století. Tehdy byla kovopodnikem Broumov stavebnice exportována přes Pragoexport do celé Evropy. Po sametové revoluci došlo k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Po zpracování privatizačního projektu byla založena společnost Komeb. Ta ještě pár let pokračovala ve výrobě stavebnic, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem.
Zkrachovalou firmu Komeb získal v restituci jistý Ing. Jaromír Kříž. Kříž chtěl původně odkoupit jen část vybavení zchátralé firmy, nakonec se mu ale podařilo výrobu MERKURu po třech letech zdlouhavého vyjednávání znovu obnovit.
Zajímavostí tehdejší doby bylo i to, že o firmu měla zájem i francouzská společnost Meccano. Ta plánovala MERKUR odkoupit ale jen pro to, aby se zbavila největšího konkurenta na trhu. Mnoho tak nechybělo a oblíbená hračka dětí i dospělých mohla skončit v zapomnění…
Použité zdroje:
- https://www.muzeummerkur.cz/historie/
- https://www.merkurpolice.cz/index.php/o-nas/historie
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_(stavebnice)
