5. 10. 2020
Prapůvodním domovem téhle energií nabité bylinky jsou amazonské nížiny. Dodnes se guarana (paulinie nápojná neboli Paullinia Cupana L.) pěstuje v Brazílii (až 80 % produkce), Venezuele a Uruguayi.
Zajímavostí je, že sběr guarany je právě v Brazílii zaštítěn nadací FUNAI, která monitoruje a podporuje původní amazonské kmeny, pro které je sběr bylinky hlavním zdroje příjmů.
Do Evropy se guarana dostala až roce 1669. Zasloužil se o to jezuitský misionář Joao Felipe Bettendorf. První chemické analýze pak byla bylina podrobena v roce 1700. Šlo o náročný a zdlouhavý proces pod vedením botanika Theodora von Martiuse, který z guarany izoloval hořkou bílou krystalickou substanci a nazval ji guaraninem.
Další a mnohem podrobnější analýzy byly provedeny v roce 1940 ve Francii a Německu na základě informací, že je guarana používána indiány proti horečkám, bolestem hlavy, křečím a jako energetické tonikum. Výsledky analýz ukázaly, že bylina je bezpečná a může se pochlubit celou řadou zajímavých účinků.
Jak vlastně guarana vypadá a chutná?
Neohrožená popínavka s rýhovanou lodyhou a velkými lichozpeřenými listy je ozdobená bílými nebo žlutými květy, které tvoří velké hrozny. Ty se následně promění na červené plody ukrývající jedno velké černé semeno (proto indiánský název „tajné oko“). Během dozrávání začnou plody praskat a semeno postupně odhalovat.
Plody guarany, které nespadly na zem, se sklízejí v říjnu a listopadu. Následně se usuší a rovnoměrně praží. Pokud byste chtěli guaranu v téhle podobě ochutnat, garantujeme vám, že se vám zkroutí všechny svaly v obličeji. Chuť čerstvé guarany je totiž hořká a svíravá. K běžné konzumaci tak není příliš vhodná. Proto se semena rozemelou a plní do kapslí nebo přidávají do tinktur.
Co tahle neohrožená popínavka zvládne?
Guarana je oblíbená zejména pro své povzbuzující a tonizující účinky. Nakopne vás navíc bez toho, aby zvýšila nervozitu nebo napětí (časté nežádoucí účinky u silnější kávy a jedinců citlivějších na kofein). Proto ji můžete používat namísto kávy ke snížení únavy, udržení pozornosti a bdělosti.
Mezi její další účinky patří i zvýšení mentální výkonnosti a zlepšení paměti (jak té krátkodobé, tak dlouhodobé). Stejně jako jiné přípravky obsahující kofein, také ji můžete využít k tlumení bolesti hlavy. Protože obsahuje také amidon a taniny, dokáže tlumit i lehčí formy průjmů. Guarana působí také antibakteriálně a dokáže z těla vyhnat třeba Escherichiu coli i salmonelu.
Díky svému stimulujícímu účinku je rovněž schopná snížit pocit hladu a stimulovat odbourávání tuků. Urychluje totiž metabolismus a zvyšuje tělesnou teplotu, takže ji můžete využít i během redukčních diet a úpravy hmotnosti.
Guarana se dále doporučuje užívat k léčbě chronického únavového syndromu. Některé zdroje také poukazují na její schopnost normalizovat krevní tlak. Když k výše uvedeným informacím přidáme i to, že dokáže zbavit tělo (a hlavně hlavu) kocoviny, jen stěží budete hledat silnějšího konkurenta.
Ani guarana není pro každého
Studie prokázaly, že guarana není toxická ani ve vysokých dávkách (až 2g/kg tělesné hmotnosti). I přesto je potřeba v určitých specifických případech konzultovat její užívání s ošetřujícím lékařem nebo se mu úplně vyhnout.
Guaranu se nedoporučuje užívat v případech, kdy je celková stimulace nežádoucí a v období těhotenství nebo kojení. Díky vysokému obsahu stimulačních látek není bylinka vhodná ani pro děti do 15 let věku.
Užívání guarany by se měli vyhnout také lidé se srdečními vadami, vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou. A samozřejmě všichni ti, kteří mají alergii na některou látku byliny.
