9. 9. 2024
Většinou nejde o nic tak závažného, jako je rakovina nebo epilepsie. I drobnosti ale dokážou pejskovi a jeho rodině na pár dní nebo týdnů otrávit život a bez návštěvy veterináře a následné péče se to neobejde. Co tedy pravděpodobně potká i vašeho pejska?
Zvracení
Zvracení u psa nemusí znamenat nic vážného – často mu prostě jen něco „nesedne“, což ostatně známe i ze světa lidí. Pozor dejte, pokud se zvracení projevuje například u stravy nebo pamlsků konkrétní značky (pak se jí samozřejmě vyhýbejte).
Setkat se můžete taky se zvracením ve spojitosti s kinetózou (například při jízdě v autě) nebo s tzv. lačným zvracením, které přichází ráno – příčinou je to, že pejska dráždí prázdný žaludek. Zvratky pak mají konzistenci hlenu a bývají zbarvené do žluta, oranžova nebo hněda.
Zvracení ale může být i příznakem vážnějšího problému. Může jít o zánět žaludku a střev, přítomnost parazitů nebo toxinů, o střevní obstrukci, onemocnění jater nebo ledvin, infekci, cukrovku, vedlejší účinky podaných léků, úraz hlavy, žaludeční vředy a další.
Kdykoli si nebudete jisti, jak závažná situace je, návštěvu veterináře neodkládejte. Svoje děti byste taky nenechali trápit dlouho.
Co pomáhá na zvracení u psů?
Nasaďte dietu a podávejte čistou vodu, piškoty, případně suchý (a den starý) rohlík, pokud ho váš pejsek má rád.
Průjem
To samé platí i při průjmu – pokud netrvá déle než jeden den, jde o akutní průjem, který vás nemusí děsit. Pokud trvá 2 dny a déle, zamiřte do ordinace. Průjem dokáže psa – stejně jako člověka – pěkně dehydratovat a taky může poukázat na závažnější zdravotní komplikaci.
Časté vyprazdňování řídké stolice, jak se dá průjem jednoduše definovat, může být důsledkem změny stravy, alergie, stresu, přítomnosti parazitů, ale taky vážných infekcí a onemocnění.
Nezapomínejte, že průjem patří mezi obranné mechanismy organismu, jak dostat ven cokoli nežádoucího. Je tedy absolutně nevhodné hned hledat (a podávat) léky na jeho zastavení. Jeden den to každý z nás s pejskem vydrží, a pokud problém trvá déle, vydejte se k lékaři.
Průjem může doprovázet horečka, „škruňkání“ v břiše, plynatost, hlen nebo krev ve stolici, nechuť k jídlu, apatie nebo zvracení.
Co pomáhá na průjem u psů?
I tady se vyplatí dieta, a to dokud průjem nepřejde. Návrat k běžné stravě neuspěchejte.
Horečka
Dalším psím zdravotním problémem, se kterým se za život svého mazlíčka nejspíš setká každý páníček, je horečka. Pokud je pejskova tělesná teplota do 39 °C, nepanikařte, to je normální. Když je zvíře ve stresu, může se zvednout ještě i o 2 desetiny stupně.
Nedejte na mýtus, že teplý nebo horký čumák musí nutně značit právě horečku. Teplotu spolehlivě zjistíte jen tehdy, když ji pejskovi pomocí teploměru změříte. Použijte digitální teploměr s měkkým, ohebným koncem a měřte teplotu v konečníku.
Jak se projevuje horečka u psa? Rozhodně poklesem energie, takže pokud se váš pejsek těší na každou procházku nebo vám neustále cpe hračky, ale najednou tomu tak není, je to poměrně spolehlivý ukazatel toho, že je něco v nepořádku. Může taky ztratit chuť k jídlu, mít teplé uši a teplý čumák, zarudlé oči a může se třást.
K příčinám horečky patří přítomnost toxinů v těle, infekce nebo očkování – právě horečka po očkování by ale neměla být vysoká a neměla by trvat déle než 48 hodin.
Co pomáhá na horečku u psa?
K veterináři se určitě vydejte, pokud teplota přesáhne 39,4 °C. Teplota nad 41 °C už vyžaduje skutečně neodkladnou péči. Doma pejskovi můžete pomoct tak, že mu zajistíte a maximálně ulehčíte přístup k pitné vodě, aby se mohl kdykoli neomezeně napít a nebyl dehydratovaný.
Pomoct může položení pejska na chladicí podložku nebo zajištění nižší teploty vzduchu – třeba pomocí klimatizace nebo větráku. Chladný vzduch ale nesmí jít přímo na zvíře, aby neprochladlo.
Pejska taky můžete na chvíli postavit do vany s trochou vlažné vody, aby se ochladil packami. Lehce mu můžete namočit i bříško a třísla. Voda nikdy nesmí být ledová a rozhodně ji na pejska nelijte!
Pozor! Zatímco my jsme zvyklí sáhnout po paralenu a podobných lécích, psům je nepodáváme! Můžou zapůsobit přímo toxicky a přivodit horší problémy, ba dokonce způsobit smrt.
Kašel
Každého psa může potkat kašel, a to suchý i vlhký. K nejčastějším druhům patří psincový kašel, který je suchý a dávivý a projevuje se lehkým pokašláváním až po vysilující kašel doprovázený horečkou a zánětem průdušek. Lehké stavy se řeší klidovým režimem, ty závažnější je nutné přeléčit antibiotiky.
Starší pejsci mívají problém s chronickou bronchitidou, která sice nemá jasnou příčinu, ale dopomoct k ní může prašnost a znečištěné ovzduší, kuřácké prostředí nebo porucha imunity.
K chronické bronchitidě patří hleny, které ale psi často spolknou, takže se o nich nemusíte vůbec dozvědět. Když pejsek zrovna nekašle, bývá v pohodě.
Ve hře je bohužel i kašel spojený se srdečními a nádorovými onemocněními. V těchhle případech se bez veterináře neobejdete. Závažný bývá i zánět plic, kdy se ke kašli přidává ztížené dýchání, horečka a výtok z nosu. V takovém případě bývá nezbytná hospitalizace pejska, podávání kyslíku, antibiotik a infuzí.
Na vině může být u kašle taky cizí těleso – často kousek hračky nebo potravy. Jakmile se ho podaří hned vykašlat, je problém vyřešen. Občas se ale stává, že pejsek například vdechne drobnou třísku, která pak způsobuje opakované hnisání v oblasti dýchacích cest. Někdy to dokáže vyřešit jen operace.
A nakonec jsou tu ještě paraziti – typicky škrkavky a plicnivky. Z teplých krajů si pejsek může přivézt taky srdeční červy (ale proti těm se dá preventivně bránit). Takový kašel bývá spojen se zvracením a výskytem červů ve stolici. Nutné je ovšem vyšetření, které odhalí, jestli je podstata problému skutečně taková.
Co pomáhá na kašel u psa?
Sledujte psa a jeho chování. Nenuťte ho do aktivit, které nechce dělat, nehte ho odpočívat. Pokud se problém nelepší, navštivte veterináře.
Záněty uší
V plejádě těch nejčastějších zdravotních komplikací nesmí chybět záněty uší, které hrozí především pejskům, kteří mají uši sklopené (tzv. povislé ušnice) a mají chlupatý zvukovod (typicky pudlové, kokršpanělé a další). Častěji se tenhle problém vyskytuje v teplejším období. Na vině může být cizí těleso, infekce nejrůznějšího druhu nebo třeba alergie.
Když začnete potíže řešit včas, může zůstat u zánětu vnějšího ucha. Když ho ale zanedbáte, zánět přejde do středního a vnitřního ucha a pak už je řešení složitější.
Jak poznáte zánět ucha u psa? Docela jednoduše – nejčastěji klepáním hlavy a drbáním postiženého ucha. Pes může být taky podrážděný, a dokonce může přechodně ztratit zájem o stravu a hry. Napoví taky netypický zápach z ucha (ten si fakt nespletete!) a někdy i hnisavý výtok.
Co pomáhá na zánět uší u psa?
Neuděláte chybu, když budete 1krát týdně psí uši kontrolovat. Příliš časté čištění taky není vhodné, ale kontroly nepodceňujte. Nevíte-li si s čištěním rady, veterinář vám určitě vysvětlí, jak na to, včetně vytrhávání chloupků ze zvukovodu.
Čištění by mělo probíhat pomocí speciálních ušních kapek a vaty. Jakmile dojde k zánětu, je třeba zajít pro léčivé kapky a poctivě je vykapat.
Ucpané anální žlázy
Extra nepříjemné jsou pro pejsky ucpané anální žlázky. Pro jejich lidské protistrany jsou pak extra nechutné, ke zvířeti ale patří, tak jaképak copak. Anální žlázky slouží k sebeobraně a k zachování pachové stopy. Běžně odchází se stolicí, ale jsou i výjimky.
Pejsek na ucpání žlázek nejčastěji poukazuje tzv. sáňkováním, kdy tře konečník o zem. K dalším signálům, které vám zvíře dává, je nadměrné olizování konečníku, kňučení nebo jiné zvukové projevy při vyprazdňování a namáhavé vyprazdňování. Pejsci si taky někdy začnou olizovat nebo okusovat kořen ocásku.
Co pomáhá na ucpané anální žlázky?
Ačkoli se při troše cviku dá vyprázdnění ucpaných žlázek vyřešit i doma, zvěrolékaři to nedoporučují, protože neodborným zásahem se může v oblasti konečníku rozjet i zánět. Raději sledujte, jestli pejsek sáňkuje opakovaně, a pak se s ním vydejte k lékaři.
Začervení
Se začervením se nemusíte setkat, pokud budete pejska správně a dostatečně odčervovat. Zpravidla se doporučuje podat odčervovací tabletu nebo pastu 1krát za 3–4 měsíce.
O něco složitější „schéma“ platí u štěňátek, podle kterého by štěně do jednoho roku stáří mělo být odčerveno celkem 9x (poprvé mezi 8. a 14. dnem po porodu, od 2 týdnů do 3 měsíců každých 14 dní, od 3 do 6 měsíců každé 4 týdny a od 6 do 12 měsíců každé 3 měsíce). A jinak je to i u fenek, které by měly být odčerveny před připuštěním a pak ideálně až po porodu.
Začervení se může projevit třeba průjmy a hubnutím. Nejlepší je proto 2–4kát ročně zajít na preventivní vyšetření trusu.
Záněty spojivek
Výtok z oka, zamhouřené oko, tření víčka a další „radosti“. Váš drahoušek má pravděpodobně zánět spojivek, který patří k nejčastějším „běžným“ psím onemocněním.
Co pomáhá na zánět spojivek u psa?
Důležité je vypláchnout postižené oko, jestli nedošlo jen k nadměrnému zaprášení. Podívejte se taky, jestli v něm není cizí těleso. Pokud si nejste jistí, že ho zvládnete vyndat, aniž byste pejskovi nějak ublížili, raději ho vezměte do ordinace.
V případě, že jde o infekci, přijde na řadu aplikace vhodných antibiotik nebo antimykotik. Za pár dní s oční mastí může být po problému.
Zubní kámen
Na zubech lidí i psů se vytváří plak. My lidi se ho zbavujeme pravidelným čištěním, u psů je to pochopitelně o něco složitější, protože naučit pejska čištění zubů může být nadlidský výkon. Nicméně – pokud k němu nedochází, plak začne mineralizovat a mění se v tvrdý zubní kámen.
Ten poznáte snadno. Jde o dost nepěknou vrstvu, která se od kořene zubu dál táhne ke korunce. Celý zub tak postupně pokryje žlutá nebo šedohnědá vrstva. Pejskovi pak opravdu „táhne“ z tlamy a bohužel nejde jen o nepříjemný zápach nebo estetiku.
Zubní kámen totiž může přejít v bolestivý zánět dásní, hrozí i parodontóza a ztráta zubu. Aby toho nebylo málo, bakterie ze zanícených úst pak postupují do krevního oběhu, čímž můžou napáchat škody třeba na srdečních chlopních, v plicích nebo ledvinách.
Mimochodem – zánět dásní u psa nejspíš nepoznáte. Bolestivost, která bude provázet konzumaci potravy, se totiž samo zvíře bude snažit „odklonit“. Bude proto kousat na jiných zubech, nebo dokonce stravu polykat bez kousání. Zároveň se mu do jídla nejspíš nebude moc chtít, což ale v případě starších pejsků majitelé často „svádějí“ právě na postupující věk.
Co pomáhá na zubní kámen u psů?
Jakmile se zubní kámen vytvoří, sami si s ním neporadíte. Musí to udělat veterinář, zákrok se provádí v narkóze. Rozhodně nezkoušejte zubní kámen jakkoli po domácku odstraňovat, pejskovi byste s největší pravděpodobností ještě ublížili.
Nejlepší je v tomhle případě prevence – jemně, ale efektivně a pravidelně pejskovi speciálním kartáčkem a psí zubní pastou (ne tou pro lidi!) čistit zuby, aby mu zubní plak v ústech nezadělával na nepříjemnosti.
Přidat můžete taky veterinární doplňky, které dokážou zabraňovat tvorbě plaku a jeho mineralizaci (z vlastní zkušenosti z těchhle doplňků ale nijak nadšení nejsme). Pejsek si taky dokáže zoubky čistit pomocí speciálních pamlsků a existují i granule, jež díky svému složení a své textuře údajně dokážou stahovat plak ze zubů.
Kožní nemoci
Plejádu nejčastějších psích onemocnění uzavřeme kožními problémy. Těch je ale celá řada, na kterou náš článek nestačí. Proto snad jen ve stručnosti – kožní potíže u psů jsou infekční a neinfekční. K těm prvním patří paraziti a bakterie (třeba svrab, klíšťata, blechy a další), k těm druhým alergie, atopická dermatitida, autoimunitní nebo nádorové onemocnění.
S kožními potížemi si u pejska sami jen tak neporadíte. Zamiřte k veterináři, který provede řádné vyšetření a nasadí vhodnou léčbu.
Výjimkou je snad jen lokální problém typu štípnutí hmyzem. V takovém případě může pomoct například octový obklad na zklidnění.
Přejeme vám, abyste u svého psa řešili co nejmíň zdravotních komplikací, a co nejvíc si užívali každou společnou chvíli!
Použité zdroje:
- https://www.metropolevet.cz/nemoci-psu/
- https://www.drmax.cz/clanky/zubni-kamen-u-psa
- https://www.drmax.cz/clanky/jak-rozpoznat-a-resit-kozni-infekce-u-pejska
- https://www.drmax.cz/clanky/zanet-spojivek-u-psu
- https://www.petamour.cz/blog/teplota-u-psa--jaka-je-normalni-teplota-u-psa-a-jak-ji-pripadne-snizit/
