22. 4. 2017
Například profesionální hráč pokeru André Akkari bere svého zlatého retrievera po velkých turnajích všude po světě. Herec a bývalý wrestler Dwayne Johnson bez buldočka Hobbse nedá ani ránu a bere ho s sebou dokonce i do posilovny. Podobně jako modelka Miranda Kerr, kterou její jorkšír Frankie doprovází dokonce i na focení módních kolekcí.
My ostatní musíme mít štěstí na psa, který netrpí separační úzkostí. Věřte tomu, že takových psů je mnoho. Projevuje se například sebepoškozováním, ničením věcí nebo vysokou hlučností, která zcela jistě „potěší“ sousedy, pokud bydlíte v bytovém domě nebo řadovém domku.
Separační úzkost je největší problém, se kterým se jako majitel psa musíte popasovat. Zdroj: www.bigstockphoto.com
Jak takovému chování předcházet? Asi nejlepší scénář je, pokud to máte domů z práce kousek, je stavit se doma na oběd a vzít svého chlupatého kamaráda na krátkou procházku. Pokud to z nějakého důvodu nejde, můžete si zkusit najít placené venčení. Nebo zkuste požádat souseda, který má také psa a bývá doma, když vy nejste, o malou výpomoc, kterou mu můžete oplatit. Příjemným bonusem bude zlepšení sousedských vztahů jak na lidské, tak psí úrovni.
Známé rčení, že kdo si hraje, nezlobí, platí samozřejmě i pro psy. Nudící se pes může k separační úzkosti sklouznout velmi snadno a poté začít vyvádět výše zmíněné psí kusy. Proto je dobré nechat mu na dosah jeho oblíbené hračky a třeba se i pokusit občas přijít s něčím překvapivým, o čem si myslíte, že by se mu mohlo líbit.
Nejenže se nepustí do ničení předmětů a vybavení příbytku, ale během hraní si třeba ani nemusí vzpomenout na to, že je vlastně doma sám. Rozhodně ale není dobré spoléhat na psí hlavolamy s ukrytými odměnami. Jakmile se k nim váš čtyřnožec dostane (což může trvat pouhých pár minut), začne se nudit a zajímat například o váš nábytek.
Důležité je také zamyslet se nad tím, zda se váš pes u vás doma cítí komfortně. Pokud ho například, ve snaze zamezit ničení obývacího pokoje, zamknete v koupelně, bezpochyby bude mít k separační úzkosti velký důvod. K polidšťování psů samozřejmě není důvod, ale pojetí vašeho domu nebo bytu, když už jste se pro psa rozhodli, by s ním mělo počítat.
Pokud nechcete, aby udělal pes z bytu kůlničku na dříví, musíte ho během své nepřítomnosti zabavit. Zdroj: www.bigstockphoto.com
Každý pes je svébytná osobnost, takže záleží především na vašich pozorovatelských schopnostech, vaší fantazii a intuici, jak se úkolu, který zní navodit psovi u sebe doma pocit komfortu, zhostíte.
Někdy stačí například jen opatřit dostatečně pohodlný pelech, nebo umožnit psovi přístup na křeslo, kam ve vaší přítomnosti nesmí a díky pocitu euforie z pohodlí nebo „zakázaného ovoce“ je separační úzkost ta tam. Běžné řešení je také pořízení si druhého psa, aby měl ten první společnost. To může být skvělý nápad nebo také další problém. Je třeba zvážit mnoho aspektů, například velikost, pohlaví a temperament druhého psa. Nejdříve se určitě poraďte se svým veterinářem, zda je pro vašeho miláčka druhý pes vhodný.
Pes není jen radost, ale i závazek
Na závěr je vhodné si říci, že pokud psa právě nevlastníte, ale o uvažujete o něm, zvažte, zda se by se k vašemu životnímu stylu hodil.
Sdílení času se psem je velká zodpovědnost, proto se zamyslete, jak dlouho by váš nový přítel trávil osamocen. Pokud by šlo o velký časový úsek, raději volte méně energické a méně temperamentní typy, které nepotřebují tolik pohybu a venčení. Špatné nemusí být ani poskytnutí nového domova staršímu psovi.
Přestože mnoho z nich může mít s adaptací na nové prostředí potíž, může jít o trefu do černého. Psí senioři nepotřebují tolik pohybu a bývají klidnější než štěňata. I tak byste ale vždy měli být soudní a při rozhodnutí skutečně brát v úvahu všechna pro a proti. Jak říká světoznámý cvičitel psů Cesar Millan, nikdo by si neměl pořizovat psa na základě náhlého, emoci zatíženého rozhodnutí.
