6. 11. 2021
Abychom vás hned na úvod příliš nevyděsili, řekneme si něco více o tom, jak dělíme vína podle zbytkového cukru. Ten zůstává ve vínu po dokončení procesu kvašení a logicky naznačuje, že čím je ho víc, tím je víno sladší.
U suchých vín dosahuje zbytkový cukr maximálně 4 gramů na litr. U polosuchých vín není obsah cukru vyšší než 12 gramů na litr, polosladká vína mají do 45 gramů zbytkového cukru a nejvíce zbytkového neprokvašeného cukru v sobě mají sladká vína, která ho obsahují více než 45 gramů.
Aby to nebylo tak jednoduché: I v téhle oblasti existují zákonné výjimky. Jako suché víno můžeme třeba označit víno s obsahem do 9 gramů zbytkového cukru, pokud obsah kyselin je maximálně o 2 gramy nižší. Polosuché víno pak může mít klidně i 18 gramů cukru, pokud obsah je obsah kyselin maximálně o 10 gramů nižší.
Vína podle barvy
Ani další dělení nebude nikterak komplikované a správně ho odhadnou asi i ti, kteří vínu příliš neholdují. Základní tři kategorie vín zahrnují vína bílá, růžová a červená.
Bílá vína se vyrábí z bílých, růžových nebo modrých hroznů révy vinné. Bílé víno z modrých hroznů se nazývá klaret. Hrozny se v tomhle případě lisují ihned nebo několik hodin po pomletí.
Růžová vína se vyrábí pouze z modrých hroznů bez tzv. nakvášení. I v tomhle případě se hrozny lisují krátce po pomletí nebo se brzy po pomletí scedí část moštu od slupek a ty se použijí na výrobu červeného vína. Červená vína se opět vyrábějí z modrých hroznů a to za pomocí procesu nakvášení. Hrozny po pomletí kvasí několik dnů až týdnů spolu se slupkami a zpravidla se lisují až po dokvašení.
Mohlo by vás zajímat: Specifickou a poměrně mladou kategorií vín je tzv. oranžové víno, což je vlastně bílé víno zrající na slupkách, vyráběné dle tradičních (zpravidla gruzínských) technologií.
Tady to začne být zajímavé
Většina klasických vín, které si objednáte v restauraci nebo zakoupíte v obchodě, jsou vína tichá. Co slyšíte, když ke sklence přiložíte ucho? Nic, správně! Tiché víno totiž není víno perlivé nebo šumivé a zpravidla obsahuje jen malé procento oxidu (kysličníku) uhličitého (vyšší procento je u vín mladších). Jak tichá vína rozdělujeme?
Stolní víno
Tohle víno může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Jde o nejnižší, nejméně kvalitní a nejlevnější kategorii vín. Tato vína bývají obvykle lehčí se 7 až 11 % obj. alk.
Zemské víno
Toto víno již musí splňovat řadu požadavků, mezi něž patří třeba skutečnost, že je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd. Na rozdíl od vína stolního může být zemské víno označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.
Jakostní víno
I v tomto případě mohou být k výrobě použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Víno navíc musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) jako víno odrůdové nebo známkové.
Jakostní víno s přívlastkem
Tohle víno musí splňovat veškeré požadavky na výrobu vína jakostního a hrozny v tomto případě musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U těchto vín se nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Víno může být v tomto případě vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Jakostní vína s přívlastkem dále rozdělujeme na:
- Kabinetní vína: Jde o kategorii vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° NM (stupně normalizovaného moštoměru). Jde o vína lehčí, suchá a příjemně pitelná.
- Pozdní sběr: V tomhle případě proběhla sklizeň hroznů v pozdějším termínu. Opět jde o velmi kvalitní suchá či polosuchá vína.
- Výběr z hroznů: Jde o víno plné, s vyšším obsahem alkoholu a někdy i s vyšším obsahem zbytkového cukru.
- Výběr z bobulí: Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici. Většinou jde o plná, polosladká či sladká vína.
- Výběr z cibéb: Velmi vyzrálé hrozny, které se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky - cibéby. Ve finále je z nich víno sladké, vzácné a proto poměrně drahé.
- Ledové víno: Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň - 7 °C. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalků. Taková vína jsou proto velmi sladká, vzácná a taktéž drahá.
- Slámové víno: V tomto případě byly hrozny dosoušeny po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tím se z nich odpaří část vody a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd, které ve finále tvoří sladká a vzácná vína s poměrně vysokou cenovkou.
Použité zdroje:
- http://www.kna.cz/mesni-vina/rozdeleni-vin-podle-druhu-a-kvality.html
- https://www.vinotrh.cz/akce-recenze/vinarsky-slovnik/ticha-vina
- https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADno
