15. 11. 2024
On totiž není cider jako cider. Vaše chuťové buňky už určitě zaznamenaly, že některý je sladší, jiný kyselejší a trpčí, jeden věrně napodobuje chuť jablek, z jiného je cítit chemie… A to pak ani nemluvíme o ciderech s jinými příchutěmi, které už s prapůvodním nápadem nemají téměř nic společného.
Nápoj starší, než si mnozí mysleli
Pokud jste měli dojem, že cider spatřil světlo světa až v dnešní době, žili jste v omylu. Jeho původ prý spadá až do antiky, čímž se řadí k hrstce nejstarších alkoholických nápojů v historii. Ve středověku se pak nápoj objevil ve zprávách za vlády Karla Velikého.
První odborný zápis o něm vznikl v roce 1588, a to rukou někdejšího osobního lékaře Karla IX. Ten mimo jiné údajně popsal přes 80 odrůd jablek, která lze k výrobě nápoje použít, a neváhal lanařit Francouze k jeho konzumaci.
Než se cider dostal až k nám, těšil se oblibě především v západní Evropě, tedy hlavně ve Velké Británii, Francii, Irsku a ve Španělsku. Obsah alkoholu není ničím pevně stanoven a může se pohybovat od slabého nápoje s 0,5 % až po ty nejsilnější s 8,5 % (pro srovnání – dvanáctistupňové pivo i ten nejprodávanější cider mají obsah alkoholu 4,5-5%).
Jak přichází lahodný cider na svět?
Cider je vlastně kvašený jablečný mošt (když budeme mluvit čistě o výrobku z jablek). Odrůdy jablek, ze kterých se získává šťáva, se mohou kombinovat a tím výsledný nápoj získává jiný chuťový „odstín“. Výrobci tím neovlivňují jen konečnou chuť, ale i sladkost, hořkost nebo kyselost.
Vylisovaný mošt se nechává zrát v tancích, sudech nebo demižonech, doba a teplota přitom závisí na požadovaném výsledku. Co se času týče, zrání může trvat od 14 dní do 8 měsíců. Pak přichází na řadu pasterizace nebo filtrace, přidání alkoholu, sycení oxidem uhličitým a stáčení.
Vyrobte si svůj vlastní cider na míru
Začněte jablky – dobrá zpráva je, že nemusí být úplně nejkrásnější. Stačí, když budou zdravá, nezasažená hnilobou. Připravte si nádobu, do které vlijete vylisovanou šťávu, a kvasnou zátku na ni. Díky té se bude dostávat ven oxid uhličitý, ale zároveň se dovnitř nedostane kyslík.
Šťávu nechte kvasit zhruba 2 měsíce při teplotě 10-15 °C. Kvašení se dá urychlit přidáním pivovarských kvasnic, není to ale nutné. Do šťávy nemusíte přidávat vůbec nic. Jedno je ale nutné dodržet – nádobu neotvírejte a neochutnávejte. Nesmí se do ní dostat vzduch.
Zhruba po dvou měsících šťávu přelijete do připravené čisté nádoby, nechte ještě pár dní dozrát a pak můžete začít konzumovat. Ideální je pak rozdělit cider do lahví, které postupně vypijete najednou. V lahvích vám pak vydrží třeba tři nebo čtyři měsíce. Zdá se vám to málo? Je to taková malá daň za to, že máte nápoj prostý jakékoli chemie.
Pokud budete mít pocit, že je cider málo sladký, můžete přidat cukr nebo med, ale velmi opatrně, aby vám lahve nebouchly. Když se vám bude zase zdát moc silný, můžete ho ředit moštem samotným.
Zdroje:
- https://www.jimejinak.cz/vyrobte-si-doma-cider/
- https://www.alkoholesence.cz/recept-na-domaci-cider2
- https://www.vitalia.cz/clanky/vyroba-domaciho-cideru-je-velmi-jednoducha/
- https://www.idnes.cz/hobby/domov/vyrova-domaciho-cideru.A160802_132942_hobby-domov_bma
- https://www.dobrycider.cz/rubrika-jak-na-to/index.html
