16. 9. 2021
Na kaparech, lidově známých pod názvem kaprlata, si pochutnávali už staří Řekové a Římané. Věděli jste ale, že kapary jsou vlastně nerozvinutá poupátka poléhavého, trnitého a stálezeleného nízkého keře původem ze Středozemí? Jde o keř s názvem Kapara trnitá (Capparis spinosa), u nás je ale známější spíš jako kaparovník.
Vypěstovat si kaparovník v našich podmínkách je poměrně složité. Keř totiž vyžaduje teplé klima, proto se mu daří v zemích kolem Středozemního moře. Mezi největší pěstitele kaparovníků patří Francie, Španělsko a Itálie. Významné množství kaparů se ale exportuje také ze severní Afriky.
Náš tip: Pokud byste chtěli kaparu trnitou pěstovat doma, připravte si dobře vysychavý substrát a zimní zahradu nebo vytápěný skleník. Od dubna do října nechte keřík venku, pak ho přesuňte za sklo. Zimu by totiž v našich podmínkách nepřežil. Nelekejte se, když během ní shodí listy! Na jaře keřík seříznete a on zase obrazí.
Keřík, jak už jsme ostatně zmínili výše, je ceněný zejména pro svá malá, olivově zelená poupata. Pokud byste je chtěli ochutnat před naložením, asi z nich příliš nadšení nebudete. Nenaložená a dále neupravená jsou totiž extrémně hořká. Teprve po zpracování dostávají typickou pikantní a nenapodobitelnou chuť.
Jejich sběr probíhá průběžně během celého léta a trhat se musejí co druhý den. Malá tvrdá, uzavřená a kulatá poupata jsou totiž nejcennější − a z nich získané koření je nejdražší. Po sklizni se poupata nechávají tři až čtyři dny zaschnout, poté se nakládají do solných nebo olejových nálevů.
A kde všude najdou kapary uplatnění? V kuchyni se používají podobně jako olivy nebo ančovičky. Ozdobí chlebíčky a jednohubky, kladou se na pizzu, ozvláštní omáčky, podávají se s masem či rybou. Zajímavé je, že ani vařením neztrácejí své charakteristické aroma a chuťově se výborně doplňují s olivami a s cibulí.
Snad nejznámější je jejich použití při výrobě rybích oček. Kapary navíc dobře chutnají s bazalkou, česnekem, oreganem, petrželkou a estragonem.
Jak kapary vybrat a skladovat?
Pokud si sami kapary nenakládáte, ale nakupujete je v obchodech, sáhněte raději po těch v soli – zpravidla chutnají lépe. Pamatujte, že čím jsou kapary menší, tím jsou lepší, a taky dražší. I kvůli tomu si někteří koumáci radši naloží poupata lichořeřišnice nebo řeřichy.
Po přinesení domů je neotevřené uložte na chladnější a tmavé místo, kam na ně nebudou dopadat sluneční paprsky. Před použitím je nezapomeňte důkladně propláchnout studenou vodou a osušit.
A proč vlastně kapary konzumovat? Kromě toho, že chutnají skvěle a perfektně vyladí chuť řady pokrmů, se můžou pochlubit též močopudnými účinky, takže se skvěle hodí při jarních očistných kúrách.
K tomu navíc podporují trávení, obsahují vitamíny A, B, C, E a K, betakaroteny, kyselinu listovou, zinek, železo, vápník a hořčík. Některé zdroje dokonce tvrdí, že mají potenciál zvyšovat imunitní odpověď organismu. Tak co? Dáte jim šanci?
Použité zdroje:
- https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/pikatni-kapary-jsou-vytecne-k-ancovickam-i-svickove.html
- https://www.denik.cz/zahrada/odkud-se-vzaly-kapary-a-co-to-vlastne-je-20181231.html
- https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Olivy-a-kapary.-Zdrave,-ci-nezdrave-pochoutky__s10010x10547.html
